Tuňáky pruhované, zvané v Japonsku kacuo, Japonci jedí na všechny způsoby – syrové, sušené i použité ve vývaru. Rybáři vytahují z moře stále tlustší kusy už dva roky. Ryby jsou už tak ohrožené nadměrným rybolovem a vysokou poptávkou.

„Tlustí kacuové musí mít něco společného s teplotou vody. Obávám se, že jednou se v zátoce neobjeví,“ řekl sedmdesátiletý Takeo Nakadžo, který tuňáky loví půl století.

Ani Noriaki Ito, který řídí 100 let starou restauraci ve městě Kóči, ještě „tak tlusté“ tuňáky v tomto ročním období neviděl. I jeho to znepokojuje, protože už podle něj kvůli klimatické změně z moře vymizely některé druhy, včetně korýšů používaných k přípravě místní speciality.

Někteří pacifičtí tuňáci na jaře migrují z tropických vod na sever a zátoka v Kóči se pak stává rájem rybářů. Průměrná teplota povrchové vody v zimě se tam ale za 40 let zvýšila o dva stupně a přibývající váha tuňáků může být následek snazší obživy v teplejší vodě.

Z dlouhodobého pohledu ale bude teplejší voda bránit vodě s větším obsahem minerálů dostat se k povrchu a to povede k oslabení planktonu a redukci počtu malých ryb, které slouží jako potrava.

A kacuů pak bude ubývat, myslí si Hirojuki Ukeda z univerzity v Kóči. Reuters píše, že rybolov a související profese začíná poznamenávat stárnutí japonského obyvatelstva.

Ve městě Nakatosa v minulých 30 letech odešlo z oboru mnoho rybářů, řekl Takahiro Tananka, který je čtvrtou generací prodejců ryb a označuje se za someliéra kacuů.

„Dokážeme odlišit tuňáky podle chuti tak jako Francouzi vína. Je to možná poslední místo v Japonsku, kde kacuové patří ke každodennímu životu. Bez rybářů to tak ale nezůstane,“ řekl.

Nakadžo se snažil přesvědčit vnuka, aby po něm jeho řemeslo převzal. Ale mladý muž studuje a chce pracovat v nějakém vládním úřadu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít