Podle odborníků bude teplota dál stoupat, protože oceány jsou zpravidla nejteplejší v březnu, a nikoliv v srpnu. Horkost vody pravděpodobně částečně způsobuje klimatický jev El Niňo, který se objevil i v roce 2016. Mohou za ni ale také změny klimatu a oteplování atmosféry, napsal The Guardian.

Teplejší vody mají menší schopnost pohlcovat oxid uhličitý, což znamená, že více tohoto plynu ohřívajícího planetu zůstane v atmosféře. Může to také urychlit tání ledovců, voda z nich teče do oceánů, což vede k dalšímu vzestupu hladiny moře, napsal BBC News.

Teplejší oceány a vlny veder jsou ohrožením také pro mořské druhy, jako jsou ryby a velryby. Ty se při hledání chladnějších vod přemisťují, čímž narušují potravní řetězec. Vysoké teploty mohou také zmást některé predátory, včetně žraloků, kteří jsou pak agresivnější, napsal server BBC News.

„Vlna oceánického horka představuje bezprostřední ohrožení pro část mořského života. Na Floridě už pozorujeme znaky bělení korálů, což je přímým důsledkem. Očekávám i další negativní dopady,“ řekl agentuře AFP profesor univerzity v britském Leedsu Piers Forster.

Naměřené údaje se týkají oceánů mezi 60. severní a jižní rovnoběžkou, tedy všech oceánů s výjimkou polárních oblastí. Teplota na povrchu moří se sleduje pomocí lodí asi 150 let, již 40 let se měří také pomocí satelitů a bójí. Za celou dobu měření průměrná teplota oceánů na povrchu stoupla téměř o 0,9 stupně Celsia, za 40 let o 0,6 stupně. Průměr posledních pěti let je o 0,2 stupně vyšší než průměrná teplota za období od roku 1991 do roku 2020, napsal The Guardian.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít