Bioklimatolog: Je naděje, že se sucho nebude během léta zhoršovat. Přijdou lokální, ale vydatné srážky
Zemědělské sucho je na zhruba polovině území Česka, vyplývá z dat portálu InterSucho. Extrémní situace je ale jen na několika procentech země. Stav se tak ve srovnání s uplynulým měsícem začal díky dešti v posledních dnech zlepšovat. I přesto ale mají někteří zemědělci problém s nedostatkem vláhy na dlouhodobě vyschlých polích. Koordinátor týmu InterSucho, bioklimatolog Miroslav Trnka, Radiožurnálu řekl, že se to týká hlavně Lounska a Mostecka.
Situace se očividně zlepšuje. Deště, zdá se, pomohly. A předpověď říká, že by mělo pršet ještě dál. Může to znamenat, že sucho alespoň prozatím končí?
Ústup sucha pozorujeme de facto od poloviny května. Je pozvolný, ale setrvalý, což nás samozřejmě naplňuje optimismem i do dalšího týdne, případně dvou. Doufáme, že ta situace vydrží, nicméně dlouhodobá předpověď v podstatě neslibuje již nějaké nadprůměrné srážky, které by vedly k tomu, že dlouhodobý deficit by se nám podařilo zmenšovat.
Poslechněte si rozhovor Jiřího Chuma s koordinátorem týmu Intersucho Miroslavem Trnkou o suchu
Takže řekněme, že stav, který je teď v předpovědi, je spíše setrvalý. To znamená, že v oblastech, kde máme momentálně sucho - to se týká právě jak Lounska, tak Mostecka, části Ústeckého kraje, ale taky části Karlovarského a Plzeňského kraje -, bude nepříznivá situace pravděpodobně přetrvávat i v dalších dnech.
Když minulý týden pršelo, pršet má i ten další, jak dlouho by dobrý stav mohl vydržet? Nebo kdy opět dojde vláha?
To záleží na vývoji počasí. Očekáváme - na základě dlouhodobých předpovědí, předpovědi sezonní -, že by měl nastoupit téměř normální charakter počasí jak teplotně, tak srážkově, což znamená sice spíš lokální srážky, ale poměrně vydatné. Takže je jistá naděje, že stav se nebude v průběhu léta zhoršovat. Nicméně roky 2017, 2018 a 2019 nás poučily, že po určitém zlepšení se obvykle v letních měsících situace zhoršuje. Zvlášť proto, že léta bývají výrazně teplejší, než bývala v minulosti, a tím samozřejmě vegetace spotřebovává více vody.
Česko dál trápí sucho. Zatímco v horních vrstvách půdy prakticky není, hlouběji zůstává situace vážná
Číst článek
Kde je tedy teď v Česku sucho nejhorší?
Z pohledu zemědělského sucha se bavíme zvláště o oblasti severozápadních Čech a Ústeckého a Karlovarského kraje. Pokud jde o Moravu, tak tam spíš v podstatě sever a střed Olomouckého kraje a část kraje Moravskoslezského, pokud jde o jakousi anomálii. Pokud jde o to, kde nejhorší sucho vidí zemědělci, tak k tomu je potřeba započítat ještě jižní Moravu. Tam spíš doznívají dopady sucha z počátku letošní vegetační sezony, kde už se nepodařilo zvláště u ovocných stromů, ale i u obilnin dopady nějakým způsobem kompenzovat.
Jinak zemědělci byli do jisté míry suchem postiženi prakticky na celém území a záleží na tom, kdy srážky přišly, jestli se ještě podařilo nějakým způsobem sanovat porosty, anebo už škody byly napáchány.
Hypoteticky: jak dlouho by muselo pršet podobně jako v minulých dnech – tedy ne jednorázové přívalové deště, ale dlouhodobě –, aby se situace zlepšila?
Pokud jde o zemědělské sucho, tak tam, kde už jsou napáchané škody v porostech, to už situaci nezlepší. Zkrátka porosty byly poškozeny. Nicméně u plodin, které byly sety později – typicky se to týká třeba kukuřic, části menší cukrové řepy -, tak tam naděje na zlepšení teď je. Porosty vůbec nevypadají zle.
2:58
Rok od slíbených 50 miliard na boj proti suchu: dvě třetiny financí čerpáme z evropských programů
Číst článek
Pokud jde na druhou stranu o ovocné stromy, které byly zasaženy v citlivé části suchem, tam už šance na dohnání ztrát je relativně malá. Pokud sady nebo chmelnice nebo vinice mají závlahy, tak ty si určitě oddechly, protože budou šetřit vodní zdroje. Na druhou stranu, pokud tam závlahy nebyly, tak sucho škody bohužel napáchalo.
Nás samozřejmě daleko víc trápí sucho hydrologické, protože teď hustá zemědělská vegetace vodu spotřebovává, má jí poměrně hodně, stejně tak lesy. Obecně krajina si bere vodu z povrchové vrstvy a nepouští do hlubších vrstev, protože jí je tak akorát, kolik by jí v tuto roční dobu mělo být.
Nás trápí to sucho projevující se spíše nízkými průtoky, nízkými hladinami podzemních vod. To vidíme po každé srážce, kdy sice dojde ke zvýšení průtoků, ale následně průtoky velmi rychle klesnou, protože zkrátka pořád hladiny podzemních vod jsou nízko a nedokážou dotovat průtoky povrchových toků. Je to kvůli tomu, že sucho trvalo tak dlouho, několik let, a bude pravděpodobně zase dlouho trvat, než se vrátíme na původní hodnoty.
