Rok od slíbených 50 miliard na boj proti suchu: dvě třetiny financí čerpáme z evropských programů
Je to právě rok, co vláda slíbila, že do boje se suchem v následujících deseti letech investuje 50 miliard korun. Za ně se měly třeba propojovat vodovodní sítě, budovat nové rybníky nebo čistit a opravovat ty současné. Podle údajů ministerstev zemědělství a životního prostředí resorty loni investovaly 15 miliard korun, zmapoval Radiožurnál. Dvě třetiny z těchto peněz jsou z evropských programů.
Projekty ministerstev vycházejí z dokumentu, který v roce 2017 schválila vláda. Na zmírnění dopadů sucha Česko v minulých čtyřech letech investovalo průměrně 13 miliard korun ročně. Ukazují to čísla obou zmíněných resortů.
„Jsou tam velice konkrétní projekty. Hlavně je to samozřejmě propojování těch soustav vodních, je to prohlubování vrtů a studen. Celkově na to počítáme v příštích deseti letech 24 miliard,“ takto před rokem popisoval nejdražší plánovanou investici premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
50 miliard korun za deset let - tolik vláda loni slibovala investovat do boje se suchem.
Na propojování a rekonstrukci vodárenských soustav zatím vypsalo ministerstvo zemědělství výzvu za zhruba půl miliardy, o dalších sedmistech milionech chce resort jednat s ministerstvem financí. Investice za loňský rok kritizuje Michaela Pixová z Klimatické koalice. Celková výše podpory je podle ní nedostatečná a ministerstva peníze neutrácí efektivně.
„Potřebujeme především zvyšovat retenční schopnosti krajiny. Do toho spadá i podpora biodiverzity krajiny a konkrétně na tyto účely se vloni vydaly minimální částky v řádech několika málo milionů,“ řekla pro Radiožurnál.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ale oponuje, že na sucho reaguje většina zemědělských dotací. Do peněz na boj proti suchu resort podle něj počítá jenom ty, které podle ministerstva nejvíc pomáhají zadržovat vodu v krajině.
„V rámci programu rozvoje venkova jsou zahrnuta zejména Agroenvironmentálně-klimatická opatření, také opatření Ekologické zemědělství, Zalesňování a zakládání lesů, také dotace v Oblastech s přírodními a jinými znevýhodněními,“ uvedl.
Podmínky výrazného až extrémního sucha. V Česku je neobvykle nízká vlhkost půdy, ukazují satelitní data
Číst článek
Mezi ty patří třeba horské oblasti. Jestli dotace pro ně mají přínos k řešení sucha, je ale podle ředitelky neziskové organizace Hnutí Duha Anny Kárníkové sporné. „Jsou spíše kompenzacemi za ztížené podmínky v těchto oblastech a rozhodně nemůžeme říct, že by to mělo nějaký přímý efekt na zlepšování struktury krajiny v těchto oblastech. My nejsme schopni dokázat přímý efekt na zlepšení vodního režimu v krajině,“ řekla.
Systematická práce
Další peníze v boji se suchem investuje ministerstvo životního prostředí - částku, kterou slíbilo obcím na zajištění pitné vody muselo podle mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingové kvůli velkému zájmu téměř zdvojnásobit.
„Byly vyhodnoceny všechny žádosti týkající se pitné vody, tedy vodovodů, převaděčů či úpraven vody, kterým byla schválena podpora ve výši necelé jedné miliardy korun,“ uvedla Früblingová.
Loni ministerstvo životního prostředí na boj se suchem investovalo jeden a půl miliardy korun. V roce 2018 to bylo víc než dvakrát tolik. Tehdy se podle mluvčího rezortu Ondřeje Charváta totiž proplácely finančně náročné vodohospodářské projekty.
Jsme na suchu. Není to ani nadsázka, ani literární obrat, upozorňuje novinář sledující situaci v Česku
Číst článek
„Podpořených projektů bývá každý rok přibližně stejný počet. V roce 2018 mohlo jít o dražší velké projekty, zatímco v roce 2019 naopak více menších a levnějších projektů. Na druhou stranu pro boj se suchem stejně důležitých,“ řekl.
Chystané stavby ale podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka nestačí a je potřeba řešit i to, jak se česká krajina využívá. „To, co je především potřeba, je systematicky působit na co největší pestrost krajiny, která svým zcela přirozeným způsobem bude schopná přeci jen lépe odolávat suchým obdobím, než současné velkoplošné zemědělství,“ řekl.
