„Shoda na tom, že klimatická změna je problém, je jasná,“ vysvětluje analytička agentury STEM Jitka Uhrová s tím, že s přihlédnutím k minulým šetřením je tento postoj ke změně klimatu v české společnosti relativně pevně ukotvený.

„To, že probíhá změna klimatu, že je nutná ochrana životního prostředí a je potřeba s tím něco dělat, je široce sdílený postoj. Otázky ‚co‘ a ‚v jakém časovém horizontu‘ je věc, na které se lidé natolik neshodují,“ dodává Uhrová k výsledkům průzkumu.

„Polovina veřejnosti říká, že by si přáli, aby ochrana klimatu probíhala neprodleně. Dokonce v explicitní otázce, jestli by nemělo dojít k nějakému pozastavení ochrany klimatu, vzhledem k problémům a těžkostí, tak polovina veřejnosti říká, že nikoliv.

Dalších patnáct až dvacet procent lidí říká, že by ta ochrana klimatu měla intenzivně probíhat v tomto desetiletí,“ říká další z autorů výzkumu, sociální psycholog Jan Krajhanzl z výzkumné organizace Institut 2050.

Průzkum, který čerpá z květnových odpovědí více, než dvou tisíc obyvatel Česka starších 18 let odhalil šest velkých skupin podle toho, jak se vztahují k přechodu země na čistší zdroje energie.

Názorové skupiny

„Skupina optimistický podporovatelů, která tvoří něco mezi pětinou a čtvrtinou české populace, říká ‚pojďme do toho, dává nám to opravdu jako velké příležitosti, ekonomicky to zvládneme a můžeme si tím pomoct.‘

Další zhruba čtvrtinou skupinou v české veřejnosti jsou lidé, kteří říká ‚my bychom rádi chránili klima, milujeme přírodu, ale nevíme, jestli to ekonomicky zvládneme. Máme z toho celou řadu jako obav,“ interpretuje výsledky Krajhanzl.

Dvě popsané skupiny tvoří zhruba polovinu populace, která má širší znalosti o tématu životního prostředí a jsou více či méně připraveni podporovat budoucí opatření.

„Třetí skupinu tvoří zhruba 13 % české veřejnosti, což je skupina, která vlastně nemá nějaký vyhraněný názor. Staví se k tomu vcelku pozitivně, ale zase mají celou řadu obav. Další skupina jsou zdrženliví a rezervovaní lidé v počtu opět 13 %,“ popisuje výzkumník dvě stejně velké skupiny a pokračuje:

„V této části společnosti není problém najít shodu na obnovitelných zdrojích, na zateplení a na ochraně krajiny. Když ale přijde řeč na Green Deal a transformaci, budou už reagovat s daleko větší nedůvěrou a se silnějšími obavami, že oni by tu situaci třeba nezvládli.“

Zhruba pětinu společnosti ve vztahu k transformaci tvoří lidé, které sociologové označili za programové odpůrce.

„To jsou lidé, kteří vlastně negují cokoliv, co souvisí explicitně s transformací ve všech podobách. Zase bych ale zdůraznil, že i tato skupina fandí obnovitelných zdrojům nebo úsporám, zateplení apod. Pokud ale přejdeme na politické programové otázky, tak tam je to jednoznačně jako nejsilnějších oponent,“ podotýká Jan Krajhanzl z Institutu 2050.

Zbylých 7 % tvoří skupina respondentům, kteří jsou k otázkám klimatu lhostejní.

Povědomí o unijních plánech

Výzkum odhalil, že panuje velmi nízké povědomí o širších plánech Evropské unie na ochranu klimatu, o snižování emisí skleníkových plynů v rámci Zelené dohody a i o související finanční podpoře pro Česko.

„Devět Čechů a Češek z deseti o sobě říká, že o Zelené dohodě neví vůbec nic, nebo jen pár informací. Když přijde na konkrétní věci typu: ‚v čem spočívá uhlíková neutralita,‘ ‚k čemu se zavázala Česká republika,‘ ‚jak to je se zákazem spalovacích motorů,‘ ‚jestli rostoucí cena povolenek dominantně ovlivňuje cenu energií, nebo jsou to jiné vlivy.‘

„Na tyto úplně zásadní otázky umí správně odpovědět nějakých 15 až 20 % české veřejnosti,“ upozorňuje Krajhanzl s tím, že transformace je pro velkou část české populace stále velká neznámá. Teď bude podle něj záležet, s jakými konkrétními představami i emocemi si lidé pod vlivem veřejné debaty a návrhů konkrétních opatření spojí.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít