Green Deal má i bezpečnostní rozměr, díky válce na Ukrajině to Češi pochopí, věří Špicar
Drtivá většina členských zemí Evropské unie je pro ukončení odběru ropy z Ruska. Až na výjimky by k tomu mělo dojít do konce tohoto roku. „Firmy jsou zvyklé, že hlavní pomocnou ruku najdou na konci své paže, a tak se snaží dělat maximum pro to, aby byly na fosilních palivech dodávaných z autoritářských režimů co nejrychleji a co nejméně závislé,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Zdražování surovin prý pro firmy představuje obrovský problém, navíc jsou vyčerpané po letech koronavirové pandemie, potýkají se s přerušením dodavatelských řetězců a ztrátou některých důležitých trhů.
„Jsme nejprůmyslovější ekonomika v celé Evropské unii a ten dopad je potom na celou ekonomiku. Některé firmy už omezují výrobu v České republice a přesunují se třeba do Spojených států, jako to v tuto chvíli dělá kolínská Draslovka. Důvodem jsou ceny plynu, které představují jednu dvanáctinu ceny v Česku,“ upozorňuje Špicar.
Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že 60 procent firem se i proto v příštím roce chystá investovat do snižování energetické náročnosti. Zároveň ale očekávají o 40 procent nižší zisky a potýkají se i s nedostatkem fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel nebo se složitými povolovacími procesy.
V souvislosti s Green Dealem neboli Zelenou dohodou pro Evropu Špicar zdůrazňuje, že není válkou na Ukrajině nijak zpochybněna, a snaha zbavit se závislosti na fosilních palivech je naopak naprosto klíčová.
„Tato dimenze, která tam vždy byla a některé evropské státy ji braly velmi vážně, tak ta nám nedocházela. Ten návrh nebyl veden jen snahou o udržitelnost ekonomik a planety jako celku, ale má i tento bezpečnostní nádech,“ vysvětluje.
„Speciálně u Čechů, pro které je válka na Ukrajině důležitá a snaží se pomáhat, to může alespoň částečně vést k pochopení Zelené dohody a jejímu menšímu odsuzování, nežli tomu bylo zvykem,“ dodává.
Boj na dvou frontách
Podle Špicara by také Evropská unie měla konečně začít nakupovat energie společně, jak o tom sám před lety mluvil s eurokomisařem Marošem Šefčovičem.
3:17
Vláda řeší, jak integrovat žáky z Ukrajiny. Zvažuje odpolední výuku i přesidlování
Číst článek
„Uplynulo více než deset let a nestalo se nic. Doufám, že jestli tato příšerná válka, která stojí životy tisíců lidí a firmy připravuje o miliardy korun a ohrožuje jejich samotnou existenci, bude k něčemu dobrá, tak že si národní státy i unie jako celek splní dlouho odkládané domácí úkoly,“ dodává.
Na centrálních nákupech prý může země o velikosti Česka jedině vydělat, protože nikdy není schopna vyjednat tak dobrou cenu jako blok s půlmiliardou obyvatel. Jako příklad hodný následování Špicar uvádí unijní nákupy vakcín proti koronaviru.
Pro Česko je prý také nevýhodné, že platí korunou, a nikoli eurem. I se společnou evropskou měnou bychom se sice potýkali s vysokou inflací, ale odpadly by vysoké úrokové sazby centrální banky, které občanům zdražují hypotéky a podnikatelům úvěry.
„Musíme bojovat na dvou frontách a to v té velmi těžké postcovidové situaci a dění na Ukrajině je další vlastně zbytečná a obrovská zátěž pro celou ekonomiku,“ podotýká.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
