‚Ochrana přírody nejsou jen pandy.‘ Za čtyři desítky let klesl počet divokých obratlovců o 60 procent

Počet divokých obratlovců, tedy savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků, klesl na Zemi mezi lety 1970 a 2014 vlivem lidské činnosti o 60 procent. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na v úterý zveřejněnou zprávu o živé planetě, kterou publikoval Světový fond na ochranu přírody ve spolupráci s Londýnskou zoologickou společností. Dokument se opírá o pozorování 16 700 populací 4000 živočišných druhů.

Paříž Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Želva

Ilustrační foto | Foto: Pexels | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„Ochrana přírody nezahrnuje jen tygry, pandy a velryby - zvířata, co se nám líbí," zdůraznil ředitel Světového fondu na ochranu přírody Marco Lambertini.

„Má mnohem širší záběr: na planetě s nestabilním klimatem, vyčerpanými oceány, zamořenou půdou a prázdnými lesy, na planetě připravené o biodiverzitu člověka zdravá a vzkvétající budoucnost nečeká," dodal.

Úbytek fauny se týká všech oblastí světa, některé regiony, například tropy, jsou obzvlášť postižené. V oblasti Karibiku a Jižní Ameriky klesl počet obratlovců ve volné přírodě za 44 let o 89 procent. V Severní Americe a Grónsku šlo o 23 procent a v rozsáhlé oblasti Evropy, severní Afriky a Blízkého východu o 31 procent. Počet sladkovodních živočichů celosvětově klesl o 83 procent.

Zemědělství, těžba a urbanizace

Za hlavní příčinu se pokládá skutečnost, že zvířata přicházejí o své biotopy - životní prostředí, kde se vyskytují. Intenzivní zemědělství, těžba a urbanizace přispívají k úbytku lesů a vyčerpávají půdu. K tomu se přidává nadměrný rybolov, pytláctví, znečištění, invazivní druhy, nemoci a klimatické změny.

Na Galapágách bude soukromá přírodní rezervace. Aktivisté na její vznik vybrali 1,75 milionu dolarů

Číst článek

V celosvětovém měřítku se lidská ruka nedotkla pouze 25 procent půdy, v roce 2050 bude podle odborníků lidského zásahu ušetřeno už jen deset procent půdy.

Rok co rok se krátí interval, během nějž se celosvětově spotřebují všechny zdroje, které dokáže planeta za rok obnovit. V roce 2018 byla tato hranice stanovena na 1. srpna.

Za posledních 50 let se plocha amazonských deštných pralesů, plic planety, zmenšila o 20 procent a stále jí ubývá, zejména kvůli pěstování sóji, palmy olejné a chovu zemědělských zvířat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme