Nepřítelem dubů v Moravské Amazonii je sám lesník, varují odborníci. Lesy ČR s tím ale nesouhlasí
Navzdory snahám vědců a ochránců přírody stále pokračuje ničení přírody v evropsky významné lokalitě soutoku Moravy a Dyje. Lužní lesy Moravské Amazonie přitom představují úkryt pro řadu kriticky ohrožených rostlin a živočichů, upozorňuje pořad Natura Plus Ondřeje Nováka.
Celkem šest tisíc vědců požaduje důraznější ochranu soutoku řeky Moravy a Dyje. Ten představuje domov pro celou řadu kriticky ohrožených druhů živočichů i rostlin. Odborníci i milovníci přírody vyzývají vládu, aby se zasadila o větší ochranu této evropsky cenné lokality na trojmezí Česka, Slovenska a Rakouska.
Podle nich dochází prací lesníků k nenávratným škodám. „Přední klenot zvaný Moravská Amazonie přestává zářit a následkem holosečí postupně mizí. Má mnohem fikanějšího a nebezpečnějšího nepřítele, než je lýkožrout smrkový ve většině českých lesů. Kůrovec takzvanému tvrdému dřevu neškodí. Nepřítelem přirozených dubových i dalších porostů Moravské Amazonie je totiž sám lesník. Nezodpovědní šéfové Lesů České republiky kladou jednu holosečnou dvouhektarovou plochu za druhou,“ shrnuje situaci novinář a „advokát přírody“ Čestmír Klos.
V srpnu vědci vyzvali náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře k omluvě a rezignaci na jeho post. A to kvůli jeho komunikaci, kterou vědci označili za arogantní a urážlivou. Ministerstvo ale pochybení odmítlo a vyzvalo ke konstruktivní debatě, sám Mlynář se k výzvě nevyjádřil, protože byl na dovolené.
‚Ani status CHKO nemusí pomoct‘
Jaký osud by mohl potkat jeden z nejcennějších lužních lesů u nás, lze vidět v oboře Bulhary, která je součástí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava.
Experti na lužní lesy žádají odvolání náměstka ministra zemědělství. ‚Reagoval urážlivě,‘ uvedli
Číst článek
„Tohle je bohužel smutná ukázka toho, že ani status chráněné krajinné oblasti nemusí ničemu pomoct,“ hodnotí situaci entomolog a ekolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.
„Donedávna bylo tohle území jednou z nejbohatších lokalit flóry a fauny světlých doubrav. Žili tady všichni naši denní lesní motýli, z nichž většina už u nás buď vymřela úplně, nebo přežívají někde na poslední lokalitě. Došlo tady k velkým těžbám, a aby zvěř neokusovala stromky, byly velké části obory oploceny a zvěř se tam nedostane,“ vysvětluje Čížek.
Oplocení části obory znamenalo velké problémy i pro zbytek lesa. „Stavy zvěře ve volných částech obory vzrostly tak, že tam většina vegetace úplně vymizela. Je to tam zcela vypasené a rostou tam jenom rostliny, které daňci a jeleni nežerou,“ dodává s tím, že v této oboře hospodaří Lesní závod Židlochovice, který má ve správě také lokalitu Moravské Amazonie.
Hospodaření pomáhá?
S tvrzením o ztrátě cenné lokality zásadně nesouhlasí ředitel Lesního závodu Židlochovice Miroslav Svoboda.
Likvidují Lesy ČR svým hospodařením motýly? Za jejich úbytek může sucho, hájí se státní podnik
Číst článek
„To území, byť se nazývá Moravskou Amazonií, je po tisíciletí osídleno člověkem a posledních tři sta let se zde intenzivně lesnicky hospodaří. My rozhodně nepovažujeme svou činnost za nějakou destrukční. Zkrátka hospodaříme v souladu s platnou legislativou, v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody,“ říká.
Naopak podle něj hospodářská činnost lesu prospívá. „Návrh plánu péče v chráněném území bude znamenat v řadě případů zánik jednoho z chráněných fenoménů, a to právě lužního lesa s převahou dubu letního. Navrhované postupy obnovy za předpokladu zákazu využívání takzvaných intenzivních technologií budou znamenat, že ve druhové skladbě tam převáží poměrně agresivně se chovající dřevina javor babyka. A může dojít i k rozšíření geograficky nepůvodních dřevin, jako je javor jasanolistý,“ bojí se Svoboda.
3:17
Z krajiny kolem řek a potoků mizí zamokřené louky, stromy nebo keře. Někde jich ubylo až 35 procent
Číst článek
Proti lesnímu hospodářství nejsou ani ochránci přírody. Ti poukazují především na nutnost skloubit práci lesníků s ochranou vzácných živočichů. „To omezení není proti stávajícímu stavu dramatické. Je zmenšená velikost pasek, počítá se s ponecháním většího počtu výstavků. Aby se počítalo s tím, že tam budou nějaké porosty, které budou sloužit jako biotop především pro vzácné druhy brouků,“ vysvětluje botanik Masarykovy univerzity Jakub Těšitel (STAN).
Podle něj by se vyhlášením některé z formy ochrany narovnal vztah mezi lesníky a ochránci přírody. „Současný status toho území nedává ochraně přírody příliš velké páky na to, aby prosadila to, co je opravdu potřeba udělat,“ doplňuje.
Vyhlášení například chráněné krajinné oblasti nebo přírodní rezervace je lesníkům kompenzováno – Agentura ochrany přírody a krajiny v takovém případě Lesům České republiky proplácí takzvanou újmu ze ztížení lesního hospodaření. V případě Moravské Amazonie se přitom jedná o miliony korun.
Domluva s podmínkou
Ani doposud poslední schůzka odborníků s lesníky nepřinesla valné výsledky. A soutok Moravy a Dyje tak stále čeká na to, zda jej po letech sporů česká legislativa konečně uzná za cennou lokalitu, či nikoli.
„My se rádi budeme domlouvat s akademiky a odbornými pracovníky, předpokladem je však pokračování lesnického hospodaření, které má v této oblasti třísetletou tradici,“ trvá na svém ředitel Lesního závodu Židlochovice Svoboda.
Právě v přílišném zohledňování ekonomických zájmů vidí zásadní problém například David Číp z ochranářské organizace JARO Jaroměř: „Opravdu jsme od sebe hodně daleko. Lesy České republiky stále prosazují hlavně hospodářské hledisko a svoji teorii o tom, že ta příroda je tam cenná hlavně díky práci lesníků. Vůbec nezohledňují to, že příroda v této oblasti byla cenná už dávno před tím, než tam lesníci začali hospodařit.“
Podle Čípa je vliv lesníků na Moravskou Amazonii ve skutečnosti přesně opačný. „Kvůli lesníkům a tomu, jak tam hospodaří, hodnota té přírody a rozmanitosti klesá. Na tom se shodly odborné společnosti a jsou k tomu tvrdá data. To je stejné, jako kdybychom se my lesníkům cpali do toho, jak mají prodávat dřevo. Soutok je konečně potřeba řešit adekvátním způsobem, dokud je tam ještě co chránit,“ uzavírá David Číp.
Poslechněte si celý pořad Natura Ondřeje Nováka. Dozvíte se i to, jak se mění pohled místních obyvatel na vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Nebo jakou formu ochrany navrhují pro následujících deset let Lesy České republiky.
