Ministerstvo chce změnit pravidla pro rtuť z uhelných elektráren. Podle ekologů tím umožní obcházet limity
Ministerstvo životního prostředí navrhuje změny vyhlášky, které by podle některých ekologických organizací umožnily zejména uhelným elektrárnám vypouštět více toxické rtuti než dosud. Stanoví totiž takzvanou nejistotu měření ve výši 40 procent, což v praxi znamená, že takové množství rtuti by si podniky mohly odečíst od skutečně naměřených hodnot. Podle ministerstva jde o překrucování faktů, podmínky pro elektrárny se naopak zpřísňují.
Podle Greenpeace, Hnutí Duha a Frank Bold ministerstvo navrhuje změny vyhlášky, která by uhelným elektrárnám umožnila odečíst 40 procent z naměřených hodnot toxické rtuti jako „nejistotu měření“. Snáze by tak splnily limity požadované pro ochranu zdraví lidí, které začnou platit v roce 2021.
„Ministerstvo s návrhem přišlo bez konzultace se svou pracovní skupinou k velkým spalovacím zdrojům, v níž jsou kromě odborníků a zástupců elektráren také poslanci,“ uvádí ekologické organizace ve společné tiskové zprávě.
Vyhláška se podle nich týká všech velkých znečišťovatelů a stanoví, že provozovatel zdroje znečištění může od naměřené hodnoty znečišťující látky odečíst určité procento jako „nejistotu měření“ a teprve takto uměle sníženou hodnotu porovnat s limitem.
Ministerstvo životního prostředí tvrzení ekologů odmítá. „Aktivisté nemluví pravdu, když říkají, že elektrárny budou vypouštět o 40 procent více rtuti. To je překrucování faktů i popírání fyzikálních a matematických principů,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Západ Evropy se s uhlím loučí, na východě uhelné elektrárny staví. Co to znamená pro Česko?
Číst článek
‚Fyzikální princip‘
Stanovovat u škodlivých látek nejen limity, ale i „nejistotu měření“, je běžné a v evropských směrnicích se hodnota nejistoty podle Roubíčkové pohybuje u různých látek mezi 10 a 40 procenty. U rtuti dosud stanovená není. Že ministerstvo při jejím stanovení sáhlo k vyšší hodnotě, je podle mluvčí přirozené.
„Zcela nové a historicky první limity pro emise rtuti, které budou platné od roku 2021, jsou velmi nízké, a v praxi budeme tedy měřit velmi nízké koncentrace emisí. Čím nižší hodnoty koncentrace látek se měří (jako např. v případě rtuti), tím vyšší je nejistota při měření, to je fyzikální princip a MŽP tyto principy respektuje,“ vysvětlila.
Podle Jindřicha Petrlíka, předsedy spolku Arnika, který se zabývá mimo jiné i výskytem škodlivých látek v životním prostředí, je otázkou i to, jak se bude vyhláška aplikovat v praxi. „Pokud by to znamenalo, že při naměření hodnot přesahující limity o 40 procent se s odkazem na chybu měření uzná, že limity jsou splněné, považoval bych to za velmi nešťastnou aplikaci vyhlášky,“ řekl na dotaz redakce iROZHLAS.cz.
Odečíst, nebo přičíst?
Hnutí Duha, Frank Bold a Greenpeace navrhují, aby se nejistota měření k naměřené hodnotě přičítala, nikoli od ní odečítala. Tím by podle nich mělo ministerstvo jistotu, že limity skutečně nejsou překračované.
Zastaralé uhelné elektrárny v Česku do deseti let skončí
Číst článek
„Už samotný přístup, kdy se nejistota měření odečítá, je ústupkem provozovatelům uhelných elektráren. Kdyby ministerstvo životního prostředí chtělo mít jistotu, že se do ovzduší nevypouští jedovaté látky omylem, nejistotu měření by naopak přičítalo, podle principu předběžné opatrnosti,“ popisují ekologové.
Podle ministerstva to ale odporuje běžnému postupu, jak se s nejistotou měření nakládá, a který je určený evropskou směrnicí.
Vyhláška, kterou ekologové kritizují, je podle Roubíčkové naopak zpřísněním dosavadní praxe. Zavádí totiž do praxe kontinuální měření emisí rtuti, které se v Česku doposud zjišťuje pouze jednorázovým měřením.
