Mexiko City se potýká s nedostatkem vody. V chudých částech města teče jen několik hodin denně
Mexické hlavní město se už dlouho potýká s nedostatkem vody. Teď ale hrozí, že části města budou do léta úplně na suchu a zásoby vody dojdou. Upozorňují na to vědci z Mexické národní autonomní univerzity. Někteří politici s tím ale nesouhlasí a ze strašení takzvaným „Dnem nula“ obviňují opozici.
Příčin nedostatku vody je víc a změny klimatu to jen umocňují. Mexiko má za sebou léta, kdy bylo málo srážek. Vodovodní síť je někde ještě poničená zemětřesením a trubky jsou zastaralé, místy starší jak 100 let.
Město se navíc propadá tempem půl metru za rok, což souvisí s úbytkem spodní vody. Jak píše server CNN, na tyto problémy s nedostatkem vody se začalo zadělávat před pěti staletími, s příchodem španělských kolonistů.
Jižní Ameriku sužuje velké sucho, v Bolívii hrozí nedostatek potravin
Číst článek
Město Mexiko vyrostlo na místě, kde stál aztécký Tenochtitlan se soustavou jezer a kanálů. Španělští dobyvatelé ale hráze zničili, kanály i jezera zasypali a lesy vykáceli. Takže tam, kde byly dřív mokřiny a zeleň, je dneska beton a asfalt. Dešťová voda nevsakuje do země, protože nemá kudy.
Mexické hlavní město má dnes skoro 22 milionů obyvatel a jen dva zdroje vody: podzemní, který je takřka vyčerpaný, a pak systém přehrad na řece Cutzamala. Ten je na tom v souvislosti se změnou klimatu hodně špatně, jak CNN řekl Raúl Rodríguez Márquez, šéf občanského sdružení pro ochranu vody.
„Objem vody v rezervoárech je historicky na nejnižší úrovni, necelých 40 procent,“ říká šéf sdružení Consejo Consultivo de Agua. To je podle ekonomky Fabioly Sosa-Rodríguezové z Mexické národní autonomní univerzity polovina normálního množství vody odpovídajícího potřebám města.
Ekonomka také varuje, že takzvaný „Den nula“, kdy voda dojde, může v částech hlavního města přijít do léta. Období dešťů sice trvá od května do srpna, ale v posledních letech je objem srážek oproti dřívějšku poloviční.
V bohatých čtvrtích není situace tak zlá. Zato ve východní, chudé části města někteří obyvatelé už nemají vodu dva až tři měsíce. Koncem ledna kvůli tomu někteří protestovali v ulicích.
Voda jen pár hodin denně
Úřady zakázaly čerpání vody z podzemních nádrží a omezují dodávky. Voda tak teče z kohoutku jen pár hodin slabounkým proudem, takže lidi si stěžují, že naplní jen pár kbelíků.
Státní vodohospodářská komise omezení zdůvodnila nedostatkem srážek v posledních letech. Vodou také postižené čtvrti zásobují cisterny. A lidé musí vodu recyklovat. Třeba tu, v které se myjí, používat na splachování toalety a podobně.
Politici problém zlehčují. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador ujišťoval, že vláda se tím zabývá. Starosta hlavního města Martí Batres Guadarrama zase označil obavy ze „dne nula“ za fake news. Obvinil opozici, že se snaží dělat „dusno“ před červnovými volbami.
V Jižní Americe má problém s vodou například i São Paulo. Tam měli kritickou situaci před deseti lety. Situace se už zlepšila, ale může se opakovat. V Africe mívá problémy Kapské Město. V Indii třináctimilionový Bengalúr, přezdívaný „indické Sillicon Valley“.
V Evropě například Istanbul, kde jsou důvody industrializace, růst populace a větší důraz na ekonomický růst než na ekologii. Turci postupovali jako ti dávní Cortésovi Španělé v 16. století. Tam, kde byly lesy a jezera, postavili dálnice, letiště a mosty.
