Lesníci zahlazují tisíce hektarů holin po kůrovci. Letos jim při práci přálo chladné a deštivé jaro
Rekordní zalesňování, ale taky zvětšující se mýtiny. Tak to v posledních letech vypadá v českých lesích kvůli kůrovcové kalamitě. Podle nových údajů Českého statistického úřadu loni dělníci zalesnili skoro 34 tisíc hektarů mýtin – nejvíc za 15 let. Přesto ke konci minulého roku zůstalo bezmála 71 tisíc hektarů holin. Letos lesníkům při práci přálo chladné a deštivé jaro.
„Nejdřív se musí připravit prostor pro sazenici, to znamená očistit od listí.“
Lesníky zřejmě čeká další rekordní sezóna zalesňování. Na konci minulého roku zůstalo v Česku po kůrovcové kalamitě skoro 71 tisíc hektarů mýtin
Pěstební inspektor Lesů České republiky Václav Hlaváček dohlíží na to, jak dělnice Barbora Pangrácová sází buky na mýtině u středočeského Benešova.
„Připraví se jamka, aby byla dole dostatečně široká. Tam dáme sazeničku a z každé strany to přihrábneme, pořádně ušlápneme, aby to drželo a zatáhneme. Stromek musí držet,“ říká Pangrácová Radiožurnálu.
Státní podnik Lesy České republiky, kterému patří skoro polovina lesů v zemi, plánuje letos osázet 21 tisíc hektarů mýtin celkem 85 miliony sazenic. Díky příznivému jarnímu počasí jsou teď lesníci zhruba v polovině.
Kácet v Boubínském pralese půjde pouze za přísných podmínek. Lesy ČR neuspěly s odvoláním
Číst článek
V některých částech navíc nechávají nové stromy vyrůst přirozeně z napadaných semen.
„Tady vidíte habry nebo třeba javor. Je v nich spousta semen. Tam, kde proces nastupuje samovolně, mu pomáháme a snažíme se ho využít. Všechno vždy nepřežije, ale hlavním cílem je využít maximum přirozené obnovy, která nás stojí nejméně peněz a práce,“ ukazuje Hlaváček.
Přirozené míchání
Složení vysázených stromů se podle údajů Českého statistického úřadu postupně mění. Zatímco dřív převažovaly jehličnany, v posledních dvou letech mají mírně navrch listnáče.
Lesníci tak reagují nejen na kůrovcovou kalamitu, při které lýkožrout napadá hlavně smrky, ale taky na změny klimatu a nevyzpytatelné počasí.
„V rámci všeobecné opatrnosti se snažíme založit les, kde je směs všech dřevin a každou situaci přežije nějaká. Tady nahoře je plno habrů, tamhle vidíme plno modřínů. Ten, co raší, je také modřín, tamhle je plno smrků, tady vidíme mladé jedle. Do toho zalesňujeme buk,“ říká Hlaváček a rozhlíží se po údolí, ve kterém dřív rostly hlavně smrky.
53:48
Český les je poušť. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula
Číst článek
„Nejhorší bylo změnit náhled lesníků tak, aby změnili dosavadní přemýšlení o tom, že je hlavní holoseč a pokud možno jedna dřevina. Přehodit jim to v hlavách, aby začali dřeviny víc míchat do sebe a lesy dělat pestřejší. U někoho to jde jednoduše, někoho přesvědčujete déle,“ směje se.
To, jestli se opravdu podaří vypěstovat rozmanitý les, záleží hlavně na péči o nově zasazené porosty, jak upozorňuje děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libor Jankovský.
„My motykou něco zasadíme a pak to vyselektujeme křovinořezem a pilou. Když si lesník nedovolí v lese ponechat strukturně bohatý les, tak tím, že bude preferovat jednu dřevinu, vznikne zase smrkový les. Lesníci by měli více naslouchat přírodě a dívat se, co jim tam roste. Když každý hospodaří trochu jinak, je to jen dobře. Tím pádem se vyhne riziku velkého problému,“ říká.
Pokud na horách vydrží chladné a vlhké počasí, mohlo by tam zalesňování pokračovat i v tomto měsíci. Do ostatních oblastí se dělníci se sazenicemi vrátí na podzim.
