Přítomnost původců nákazy sledovali na uhynulých zvířatech nalezených v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Za více než rok prozkoumali už téměř 200 vzorků tkání.

„U ježků se vyskytují jedinci, kteří mají desítky až stovky klíšťat, obdobné je to u veverek, ale i kosi mohou mít deset klíšťat různě po těle. Tito jedinci většinou mají hodně patogenů, které mohou dále přenášet další klíšťata, která pak mohou nakazit i člověka,“ říká parazitolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Václav Hönig.

To, že vědci zkoumají právě veverky, ježky a kosy, není náhoda. „Ježci jsou známí tím, že mají schopnost kumulovat velké množství různých patogenů, nejen přenášených klíšťaty. Veverky jsou zase známé pro velké množství klíšťat, ale i blech nebo vší. Kosy jsme přidali zejména kvůli zapojení ptáků. Všechna tato zvířata tráví alespoň část svého života na zemi, kde se snadno dostanou do kontaktu s klíštětem,“ vysvětluje parazitolog.

Pravděpodobnost, že se nakazíte boreliózou nebo encefalitidou od klíštěte ve městě, je skoro stejná jako v přírodě, ne-li větší. „Ve vzorcích tkání jsme nalezli původce lymské boreliózy. U ježků to bylo i přes 60 procent jedinců, což je až překvapivě vysoké procento,“ popisuje Václav Hönig.

V případě klíšťové encefalitidy byl záchyt významně nižší, jedná se řádově o procenta. „Nicméně klíšťová encefalitida se i ve volné přírodě vyskytuje významně méně než lymská borelióza,“ připomíná parazitolog.

Projekt jihočeských vědců potrvá až do konce roku 2019. Protože se tato metodika osvědčila, dá se předpokládat, že se výsledky výzkumu budou používat i v budoucnu pro sledování výskytu klíšťové encefalitidy a boreliózy ve městech.

Text vznikl pro webové stránky ČRo České Budějovice.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít