Tolik extrémních veder a dešťů by bez změny klimatu nebylo, spočítali vědci. A má být hůř
V uplynulých deseti letech bezprecedentně narostl počet extrémních veder a dešťů. Vyplývá to z globální analýzy Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima (PIK). Data zároveň nasvědčují, co nás čeká v budoucnu s ohledem na to, že oteplení o každou desetinu stupně má značné dopady.
Badatelé z Postupimi už před deseti lety s využitím statistické analýzy prošli data z meteorologických stanic po celém světě a porovnávali je s obdobím mezi roky 1951-1980. Zaměřili se přitom na vedra, která trvala několik týdnů a rekordní srážky.
Jak došli vědci k tomu, že se četnost extrémních veder a dešťů zvyšuje? Vysvětluje vědecký redaktor Štěpán Sedláček
Teď po deseti letech prozkoumali, jak se pod vlivem změny klimatu tyto jevy dále vyvíjejí. Své výsledky publikovali v recenzovaném časopise npj Climate and Atmospheric Science.
Jak v rozhovoru pro Český rozhlas podotknul jeden z autorů článku, klimatolog Stefan Rahmstorf, globální oteplení o zhruba 0,25 ° Celsia za poslední dekádu souvisí s bezprecedentními projevy.
„Oteplení hodně zesílilo extrémní horka a také vedlo k takovým mimořádným vedrům, která by byla prakticky nemožná bez globálního oteplování. Příkladem je bezmála padesátistupňové horko, které jsme letos viděli na západě Spojených států a také Kanadě. To jsou extrémní události, které by normálně nikdy nenastaly,“ vysvětluje Rahmsdorf.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v dohledné době zvrátit. Je proto třeba se připravit na častější projevy počasí, které se vymykají tomu, co bylo v různých regionech obvyklé.
25:42
Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky: Brusel nám ekologii nediktuje, to vláda neplní svoje cíle
Číst článek
V celosvětovém měřítku došlo k největšímu nárůstu extrémních veder v tropických oblastech, které se obvykle vyznačují nízkou variabilitou měsíčních teplot. Vědci ovšem varují, že s pokračujícím oteplováním budou rekordní vedra mnohem častější i v oblastech středních a vysokých zeměpisných šířek.
Extrémní deště
Badatelé také zaznamenali nárůst rekordních srážek a ze srovnání s modely vyplynulo, že přibližně jeden ze čtyř srážkových rekordů by v uplynulé dekádě nepadnul bez oteplování podníceného lidskými aktivitami. Rahmstorf upozorňuje, že s ohříváním atmosféry souvisí i další změny srážek:
„Nepozorujeme jen častější rekordní deště, jako byl ten, který letos způsobil rozsáhlé záplavy tady v Německu, s nimiž je spojeno 170 úmrtí. Také vidíme, že větší část srážek spadne v podobě extrémních dešťů a méně jich zbyde na slabé deště. To je špatné například pro zemědělství.“
Kromě toho se ale zintenzivňují také sucha. „To souvisí se skutečností, že oteplení atmosféry o každý jeden stupeň znamená, že může pohltit o 7 procent víc vody. Ale odpařování z vodních ploch roste pouze o 3 procenta na jeden stupeň oteplení. To znamená, že ve výsledku máme v souhrnu méně dešťů, více sucha. Ale deště, které se vyskytnou, jsou silnější,“ podotýká Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima.
Další ztráty na světovém trhu s kávou? Silné deště ohrožují úrodu arabiky v Kolumbii
Číst článek
Data také ukazují, že v suchých oblastech, jako je západní část Severní Ameriky a jižní Afrika, došlo k poklesu srážkových úhrnů, zatímco ve vlhkých oblastech, jako je střední a severní Evropa, došlo k jejich výraznému nárůstu.
Obecně platí, že zvyšující se extrémní srážky nepomáhají zmírnit problémy se suchem.
Klíčové bude snižování emisí
V dlouhodobém měřítku bude záležet na tom, jak se lidstvo, tedy jednotlivé státy, firmy i společnosti, postaví k ochraně klimatu a jestli dokážou rychle snížit emise skleníkových plynů
Program OSN pro životní prostředí tento týden zveřejnil novou zprávu Emissions Gap Report 2021, v níž konstatuje, že splnění stávajících závazků všech států k omezení emisí skleníkových plynů by vedlo oteplení o zhruba 2,7 stupně na konci století oproti stavu před průmyslovou revolucí.
To by mělo drastické dopady na mnohá úrovních včetně častějších projevů extrémního počasí. Proto se státy v roce 2015 v rámci OSN dohodly, že se pokusí udržet oteplení pod hranicí 1,5 stupně. Jejich odhodlání cíl splnit ukáže letošní klimatická konference OSN, která začne už tuto neděli v Glasgow ve Velké Británii.
„Myslím, že tyhle konference jsou nezbytné a užitečné. Vytvářejí tlak na vlády, aby vyložily karty na stůl a ukázaly, co skutečně v klimatické politice dělají. Je důležité, že mají povinnost hlásit své dobrovolné závazky v rámci OSN. Je to významný proces, který ale sám o sobě tento problém nevyřeší, protože OSN nemůže státy ke snižování emisí skleníkových plynů nutit. Jde o dobrovolné kroky zemí a všechny mechanismy, které vytvářejí na vlády morální tlak, jsou proto důležité,“ uzavírá Rahmstorf.
