Bylo něco před čtvrtou hodinou ráno, když německé jednotky drtivě udeřily na sovětských hranicích. Formální a dočasné spojenectví dvou totalitních režimů tak definitivně vzalo za své. Moskvu zpráva o napadení zaskočila, přestože se na válku s nacistickým Německem sama připravovala.

„Nakolik víme, protože mnohé historické materiály jsou do dnešního dne stále bezpodmínečně utajené, tak můžeme říct, že se chystaly dvě operace. Z jedné strany chystal Hitler válku proti Rusku. A z druhé strany Stalin taky chystal válku s Hitlerem,“ připomíná známý ruský historik Andrej Zubov. Mimo jiné se Zubov podílel na vzniku rozsáhlého knižního díla o dějinách Ruska ve 20. století, které vznikalo pod taktovkou spisovatele a disidenta Alexandra Solženicyna.

Na státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě dostal Zubov v roce 2014 výpověď poté, co v novinách zkritizoval ruskou anexi Krymu.

Stalin varováním nevěřil

Jak vysvětluje profesor Zubov, to, že sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin původně chystal útok na Německo v červnu, podle něj dokládá celá řada zdrojů. Oproti plánu ale přípravy nabíraly zpoždění.

Stejně tak tomu bylo i na německé straně, která původně chtěla invazi do Sovětského svazu zahájit o měsíc dřív, v květnu. „K září pak měla německá armáda dosáhnout takzvané linie A-A, to je Archangelsk-Astrachaň, a zabrat tak celé Povolží, Moskvu, Petrohrad a prakticky všechna velká města v evropské části Ruska,“ dodává Zubov.

Stalina přitom podle něj bolševická rozvědka a někteří činitelé informovali, co se Hitler chystá udělat. Přesto tomu nevěřil. „Byl přesvědčený, že Hitler není tak hloupý, aby bojoval znovu na dvou frontách.“

Armádu zdecimovaly čistky

S válkou přímo na sovětském území tak Rudá armáda vůbec nepočítala. Sovětský svaz rychlý postup německých divizí naprosto zaskočil. Jak upřesňuje profesor Zubov, zásadní podíl na tom mělo i to, že armáda byla zdecimovaná čistkami důstojnického sboru.

„Stalin, ovládaný svým nesmyslným, panickým strachem z vojenského převratu, zničil prakticky šedesát sedmdesát procent našeho vyššího důstojnictva. Prostě je zabil. A okolo poloviny středního důstojnictva i značnou část mladších řad,“ připomíná ruský historik.

Právě absence dobrého velení podle něj stála Rusko neuvěřitelné množství obětí. Místo techniky boje spoléhali Sověti především na početní převahu.

„Naši velitelé nelitovali svých vlastních lidí. Jsou dobře známá slova (maršála) Žukova, že ženské na Sibiři porodí nové,“ poukazuje Andrej Zubov.

Zákaz srovnávání

Vítězství vykoupené životy milionů obyvatel tehdejšího Sovětského svazu si Rusko jako jeho nástupnický stát každoročně připomíná 9. května. Prezident Vladimir Putin tento den dokonce označil za nejsvětější pro každou rodinu.

Oslavy, jejichž vrcholem je vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, provází současný ruský režim heslem „Pamatujeme, pyšníme se“.

Jak ale namítá profesor Zubov, pyšnit se skoro 80 let starými událostmi není namístě. „Je to významný fakt ruské historie, to je pravda. Ale ne předmět hrdosti. Tím spíš, že to byla válka v mnoha ohledech kvůli Stalinovi,“ argumentuje.

Podobná slova by přitom v Rusku už brzy mohla jejich autora dostat do problémů se zákonem. Ruští poslanci totiž na popud prezidenta Putina tento měsíc zakázali veřejně přirovnávat cíle a postup Sovětského svazu k nacistickému Německu v druhé světové válce.

Legislativní úprava taky zakazuje popírání rozhodující role Sovětského svazu při osvobozování Evropy od nacismu.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít