Severní Makedonie se přetahuje se sousedy o Alexandra Velikého. Stát hledá svou národní identitu
Komu patří Alexandr Veliký? Kdo má vazbu na starověkou Makedonii? Otázky historického dědictví a národní identity Severní Makedonie před šesti lety načas zbrzdilo přejmenování státu po dohodě s Řeckem. Do sporu o historické osobnosti se nyní zapojuje i Bulharsko. Píšou o tom The New York Times.
Samostatný stát Severní Makedonie se před 33 let, při rozpadu Jugoslávie v devadesátých letech. V době svého vzniku hledal cestu k vytvoření vlastní identity. Výsledkem je pokrytí centra hlavního města Skopje sochami osobností, na něž si ale kromě Severní Makedonie činí nárok i její sousedé.
Na hlavním náměstí ční socha Alexandra Velikého. Z velkého podstavce poblíž shlíží socha jeho otce, Filipa II. Makedonského. Ve městě stojí i mnoho dalších kamenných, bronzových i hliněných připomínek údajně dlouhé a slavné historie Severní Makedonie.
Současný stát má ovšem s Alexandrem Velikým jen pramálo společného. Panovník žil před dvěma tisíci lety na území dnešního Řecka. Další oslavované osobnosti pochází zase z Bulharska.
Republika Severní Makedonie. Parlament po sporech s Řeckem změnil název balkánského státu
Číst článek
„Máme svou vlastní bohatou historii – a máme tolik, co říct. Nevidím žádnou potřebu tlačit na tenhle přehnaný marketing,“ argumentuje proti sochám v rozhovoru pro The New York Times ředitelka národního archeologického muzea Slavica Babamova a gestikuluje směrem k soše Alexandra Velikého.
Makedonské království
Problematickým bodem při budování identity Severní Makedonie je starověká Makedonie. Jako své historické dědictví si ji totiž nárokuje dnešní Řecko.
Dobyvatel Alexandr Veliký ve čtvrtém století před naším letopočtem sice ovládal území sahající od Balkánu po Indii, nicméně narodil se ve městě na území dnešního Řecka. Historici se shodují, že v Severní Makedonii nežil a nemluvil ani jejím slovanským jazykem.
Část území Severní Makedonie tvořila součást starověkého Makedonského království. Pozůstatky této éry zde lze stále najít na různých archeologických nalezištích.
‚Makedonie je Řecko a tečka.‘ Desetitisíce lidí demonstrovaly v Aténách proti dohodě o přejmenování státu
Číst článek
Podle ředitelky muzea Babamovy Severní Makedonie vazby na období vlády Alexandra Velikého má, jen výrazně přeceňuje své nároky. Snaha tímto způsobem upevnit stát se podle ní datuje k rozpadu Jugoslávie.
I samotný název Makedonie, který si nově vzniklý nezávislý stát v roce 1991 zvolil, pobouřil Řecko natolik, že se rozhodlo blokovat jeho vstup do NATO a Evropské unie. Neshody se táhly až do roku 2018, kdy se Makedonie přejmenovala na Severní Makedonii.
Identita Severní Makedonie
Jen co se uklidnily rozbroje s Řeckem, začal historické dědictví Severní Makedonie zpochybňovat další z jejích sousedů – Bulharsko.
Podle bulharských vlastenců totiž Makedonii uměle zřídili v roce 1944 komunističtí protinacističtí partyzáni, kteří mluvili bulharským dialektem. Bulharsko, které bylo ve druhé světové válce spojencem nacistického Německa, své stížnosti proklamovalo další blokací vstupu Severní Makedonie do Evropské unie.
Souboj Ruska a Západu o členství Republiky Makedonie v NATO
Číst článek
„S Bulharskem máme stejný problém, jaký má Ukrajina s Ruskem. Říkají: vy neexistujete,“ vysvětluje profesor historie na Univerzitě svatého Cyrila a Metoděje ve Skopje Nikola Minov.
Hledání historického ukotvení státu, který v minulosti samostatně existoval jen po dobu deseti dní v roce 1903, přivedlo vládu před deseti lety k myšlence přestavby města Skopje. Zaplnila městské centrum zmíněnými sochami a proměnila vládní a komerční budovy v paláce s kolonádami.
Do proměny se zapojila také albánská minorita, která vztyčila sochu na počest Skanderbega, albánského vojenského velitele, který v patnáctém století vedl odboj proti Osmanské říši.
Historické vazby
Adorace Alexandra Velikého za současné vlády ochladla, přesto nevidí důvod žádné ze soch odstraňovat. „Podle historiků máme skutečné vazby na starověkou Makedonii,“ říká místopředseda vládnoucí strany Timco Mucunski.
Řecký ministr obrany rezignoval kvůli dohodě s Makedonií. Tsipras chce hlasování o důvěře vládě
Číst článek
Mucunski uznává dohodu s Řeckem na jméně země Severní Makedonie jako „politickou a právní realitu“, ale dodává, že se mu tato realita nelíbí.
Snahu udržet si vazbu na starověkou Makedonii ilustruje i situace při slavnostní přísaze nově zvoleného prezidenta, který slovo „severní“ z názvu státu vynechal, což vedlo k odchodu řeckého velvyslance z místnosti.
Velké množství soch ve Skopje se některým jeho obyvatelům nelíbí, ale jsou pyšní na připomínky dlouhé historie země. „Řekové si ho nárokují, ale byl to Alexandr Makedonský, ne Alexandr Řecký,“ říká jeden z kolemjdoucích.
