• Další fotografie (5)

Kus od Jeruzaléma se nachází Tel Moca, místo, kde čeští vědci zkoumají jedinečnou sakrální stavbu, která by mohla napovědět o dějinách starého Izraele a formování judaismu. Tamní chrám je unikátní architektonickou dispozicí. „Typově se podobá tomu, co známe z biblických knih Královských, tedy slavnému, ale nedoloženému prvnímu Šalamounovu chrámu,“ přibližuje archeolog a biblista Filip Čapek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Jeruzalém 18:30 23. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je unikát, že se podařilo najít, co by Bible ráda, ale našlo se to jinde než v Jeruzalémě,“ dodává vědec ke srovnání nalezeného chrámu s tím Šalomounovým. O nalezeném chrámu se Bible nezmiňuje, předpokládá naopak existenci takzvaného prvního chrámu, který byl zničen v 6. století před naším letopočtem.

Jenže Tel Moca se nachází asi šest kilometrů západně od Jeruzaléma. Pro starověkého člověka to znamenalo i dvě tři hodiny chůze přes kopce z tehdejšího města.

Tamní chrám byl pod dálničním mostem objeven v roce 2013. Čeští vědci se zapojili do bádání v roce 2019.

„Tehdy jsme začali rozkrývat širší souvislosti a starší dějiny tohoto chrámu. Ten se nachází ve svahu v údolí blízko dvou sezónních potoků,“ popisuje Čapek.

Z hlediska biblických dějin lze chrám zařadit do 10. století před naším letopočtem, do doby takzvané sjednocené monarchie, tedy do doby králů Davida a Šalamouna.

„Tato je ve starozákonních textech líčena jako zlatý věk starého Izraele. Tehdy byl v Jeruzalémě vybudován chrám králem Šalamounem, s ním město a hradby a to vše tvořilo centrum Judského království,“ vrací se do minulosti vědec.

Hmotná kultura ale ukazuje, že toho zatím spíš víc nevíme, než víme, soudí: „Obraz sestavený z hmotné kultury je daleko víc rozdrobený ve srovnání s tím impozantním líčením sjednocené monarchie za králů Davida a Šalamouna.“

„Je možné, že v oblasti v té době existovalo víc teritoriálních politických celků. Fakticky v oblasti mezi Jeruzalémem a Středozemním mořem bylo víc jakýchsi městských států a ty mezi sebou soupeřily o moc a předávaly si různé kulturní výdobytky.“

Hospodin, Baal, El a další bohové

Z chrámu v Tel Moca se zachovaly zbytky dvou zdí: severní, západní a část zdi východní, kde se nachází vstup do budovy.

„Před chrámem se také nacházel oltář, ten je trochu zrekonstruovaný, a byla nalezena odpadní jáma na kultické předměty a zbytky obětí. A podle všeho tam byla i lavice nebo pódium, kam se stavěly reprezentace božstva. Co to znamenalo, to nevíme,“ popisuje Čapek.

„Tel Moca nás vede k pracovním hypotézám o tom, jak toto místo vzniklo, jakým božstvům sloužilo. Stále jsme ale ve fázi, kdy hodně věcí nevíme.“

Badatelé však vědí, že v prvních fázích vzniku Judského království se prolínaly vlivy různých náboženských pohledů a systémů. „Kromě kultu Hospodina, tedy jahvistického kultu, zde konkuroval kult božstva Baala a ve hře bylo božstvo El a možná i další dílčí bohové a jejich reprezentace znázorněné soškami.“

Starozákonní dogma určené Desaterem ale zakazuje uctívání jiného boha než Hospodina a klanění se božským vyobrazením.

„Jde o ideální podobu bohoslužby Izraele, Desatero ovšem bylo formulováno poměrně pozdě, zřejmě v 6. až 5. století před naším letopočtem. Tehdy se onen ideál jednoho boha, nezobrazeného a nezobrazitelného, promítá zpět do předchozích století. To je celkem přirozené a dějiny se mají stát jakousi učebnicí pro následující generace,“ vysvětluje Čapek.

Nálezy tedy dokládají, že navzdory biblickému líčení byl v oblasti chrámu v Tel Moca jahvistický kult jen jedním z více kultů. „A ke slovu se jako dominantní dostával asi až v 6. století, protože byla velká konkurence,“ dodává.

Dějiny monoteistického židovského náboženství, ke kterému se pak svým specifickým způsobem přidává křesťanství, jsou tedy dějinami tohoto ideálu, který ale naráží na běžného člověk a s jeho potřebami.

„Proto se celkový obraz místa jen pomalu vynořuje a je dost možné, že po dokončení výzkumu, který je zatím plánován do roku 2023, stále bude jen pracovní hypotéza, čí to byl v prvopočátcích chrám,“ shrnuje zajímavé historické pozadí nálezů z Tel Moca archeolog a biblista Filip Čapek.

Jak složité je zkoumat nálezy v chrámu, o kterém biblické knihy nepíšou? Jak přistupovat k biblickým záznamům, které se tváří jako historiografie? A jaké to je působit jako archeolog a biblista v Izraeli? Ptá se Martin Srb.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít