Rusové opravdu věří tomu, že jdou zachránit svět. Nehledě na ideologii, říká dokumentarista Šmok
Už čtvrt století se věnuje osudům lidí stižených genocidou. Jak vnímá v této souvislosti válku na Ukrajině? „V duších většiny občanů Ruska je proces vedoucí ke genocidě na Ukrajině už zlomovým momentem, kdy přestanou ty uměle vytvořené a onálepkované nepřátele považovat za lidské bytosti,“ míní scénárista, dokumentarista a expert na orální historii Martin Šmok.
Válka na Ukrajině Šmoka prý nepřekvapila. Byla podle něj ohlašovaná dlouhodobě a zcela otevřeně. Západní země, na to ale nereagovaly.
„Skoro deset let pozoruji jednoznačnou přípravu na válku a genocidu. A na Západě se nikomu moc bojovat nechce, ale bojovat je to jediné, co to může zastavit. Problém je v soustavném ustupování a neochotě přiznat si, že když někdo říká: všechno to zabereme a kdo nebude souhlasit, toho zabijeme, a říká to skoro deset let, že se tak opravdu začne chovat,“ naznačuje konzultant institutu USC Shoah Foundation.
Separatistická Doněcká lidová republika začne od roku 2025 uplatňovat trest smrti
Číst článek
„Západ si měl uvědomit, že to, čemu jsme se často smáli a označovali za ruský folklor, není folklor. Oni tomu opravdu věří. Oni jdou opravdu zachránit svět, spasit ho s až mesianistickou ideou. A je jedno, jaká ideologie se na to zrovna roubuje – pravoslaví, bolševismus nebo nový světový řád,“ naznačuje.
Složitější a barvitější společnosti
Válka na Ukrajině bude podle něj pokračovat do okamžiku, kdy si někdo uvědomí, že je na samém okraji prohry a začne vyjednávat trochu jiným způsobem.
„Což samozřejmě nese problém, že Rusko nikdy žádnou dohodu nedodrželo a vždycky se pokusilo všechna území dobýt znova,“ konstatuje.
Jediné, k čemu prý upíná naději, je fakt, že na Ukrajině i v Rusku jsou daleko složitější a barvitější společnosti, než je například česká společnost.
„Lidé tam mají nejenom různé národnosti a pocházejí z různých etnik, ale mají různé náboženství do takové míry, která je v Česku nepoznaná. A navíc jsou rodiny velice často promíchané.“
„V médiích se často diskutuje o tom, jak příbuzný v Rusku nevěří svým rodinám na Ukrajině. Myslím, že v okamžiku, kdy uplyne čas, který jim umožní začít to trauma zpracovávat vědomě, budou ti lidé schopni oddělit různé skupiny pachatelů, kolaborantů, vyděšených, ustrašených, zachránců a hrdinů,“ myslí si.
Nenávist k těm druhým
Čas je podle něj potřeba také k tomu, aby se dalo pracovat s mírou nenávisti k těm druhým.
„Všichni by chtěli Ukrajincům radit, co mají dělat a jak to mají dělat. Dokud vám nevybombardovali barák a nezabili půlku rodiny, nikdy nebudete tušit, co se v těch lidech děje. Většina z nás skutečnou válku nezažila a toto je skutečná válka. A jeden z těch výsledků je nenávist. Jak se s ní bude pracovat, je otázka do budoucnosti,“ naznačuje.
„Je potřeba čas, aby vůbec mohli začít přemýšlet jinak než na úrovni snahy okamžitě pomstít vraždy nevinných ze svého okolí,“ konstatuje Martin Šmok.
Poslechněte si celou Osobnost Plus ze záznamu. Ptá se Lucie Vopálenská.
