Průkopníkovi rozhlasu pomohly zkušenosti z bank. Radiojournal dostal úvěr dva a půl milionu korun
Jeden ze tří průkopníků československého rozhlasového vysílání měl zkušenosti z bankovnictví. Když pak Ladislav Šourek spoluzaložil firmu Radiojournal, využil je při hledání úvěru u finančních domů. Nakonec si vybral poměrně mladou, ale neobyčejně úspěšnou banku. Ta poskytla Radiojournalu na tehdejší dobu rozsáhlý úvěr ve výši 2,5 milionu korun. Český rozhlas má také k dispozici dobové dokumenty z archivu České národní banky.
Když 18. května 1923 začalo pravidelné rozhlasové vysílání, byli při tom tři osobnosti - novinář Miloš Čtrnáctý, podnikatel Eduard Svoboda a ředitel firmy pro výrobu rozhlasových přijímačů Ladislav Šourek.
Po stopách báječných mužů na rádiových vlnách: kdo založil a kdo zachraňoval Radiojournal
Číst článek
Posledně jmenovaný patřil mezi rozhlasové průkopníky, zároveň byl ale v určitém období jednou z nejzářivějších osobností v českém bankovnictví.
Ještě před první světovou válkou pracoval v nově zřízeném hypotečním a průmyslovém oddělení Živnobanky, které později vedl. Šlo o jedno z klíčových oddělení nejvýznamnějšího českého bankovního ústavu.
Během války ho pak pronásledovaly rakouské úřady, protože aktivně odmítal upisování válečných půjček.
Po vzniku Československa bylo nutné opatřit pro chod nového státu potřebné finanční prostředky. Šourek byl nakonec za Živnostenskou banku jedním ze signatářů dohody o půjčce Národní Svobody, která je měla zajistit.
Šourek se následně stal ředitelem v Pražské úvěrní bance, druhé nejvýznamnější nacionálně české bankovní instituci.
Později přešel do diplomatických služeb a po návratu z československé legace v Paříži v roce 1923 patřil k zakladatelům firmy Radiojournal, která stála u prvopočátků rozhlasu v Československu. Společnost získala od ministerstva pošt licenci k provozování vysílání.
OBRAZEM: Haló, haló. Československý rozhlas začal vysílat před 94 lety ze stanu půjčeného od skautů
Číst článek
V čele této instituce nadále přicházel do kontaktu s bankami a využíval své zkušenosti z finančních domů.
„Za svého hlavního partnera si vybral poměrně mladý, ale neobyčejně úspěšný peněžní ústav Banku československých legií. Ten v průběhu třicátých let poskytoval Radiojournalu rozsáhlý úvěr ve výši 2,5 milionu korun,“ popisuje hlavní archivář České národní banky Jakub Kunert.
Banka podle něj považovala tohoto klienta za jedno ze svých nejlepších a nejvýhodnějších spojení.
„Ladislavu Šourkovi proto neváhala poskytnout osobní úvěr, a to dokonce i bez jinak vždy požadovaných osobních závazků ručitelů,“ doplňuje.
Na splácení svých závazků přitom používal podíl ze zisku, který obdržel za svou práci v Radiojournalu.
