‚Oltářní kámen‘ ležící uprostřed Stonehenge pochází ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska
Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na místo na jihu Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, zda byl většinu cesty vezen po vodě, nebo souši, píše agentura AP s odvoláním na studii zveřejněnou v odborném časopise Nature.
„Je překvapivé, že pochází z takové dálky,“ míní archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity.
Více než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge - dlouho nazývaný „oltářní kámen“ - pochází z mnohem bližšího Walesu. Jedna loňská studie však ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů.
Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy.
Klimatičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil poničili Stonehenge oranžovou barvou. ‚Hanba,‘ napsal Sunak
Číst článek
„Tento geologický ‚otisk prstu‘ se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ uvedl geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie.
Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie.
Stonehenge byl postaven přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí, včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“. Dávný účel oltářního kamene - který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny - nadále zůstává záhadou.
