Přinesl konec války kýženou svobodu? ‚Jedna totalita skončila, druhá už se drala k moci,‘ říká historik
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení druhé světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů soudobé historie.
Základním dokumentem pro obnovu poválečného Československa se stal Košický vládní program. „Z daného textu je patrný komunistický program. Ve své podstatě šlo o program sovětizace Československa,“ říká o něm historik Jaroslav Rokoský.
Host pořadu Jak to bylo doopravdy, historik Jan Kalous dodává: „Československo se ve vnitřní i zahraniční politice podřizovalo politice Sovětského svazu. Hned po válce Moskva projevila zájem o uran a ukázkovým příkladem pak bylo odmítnutí Marshallova plánu.“
Vznik Národní fronty
Parlamentní demokracie, která provázela celé dvacetileté období první republiky, obnovena nebyla. Naopak vznikla Národní fronta, která sdružovala čtyři obnovené politické strany, ze kterých pouze jedna byla nesocialistická. Vlivná prvorepubliková strana – agrárníci – obnovena nebyla. Pod záminkou její „odpovědnosti“ za události vedoucí ke konci Československa.
3:08
Bitva, která změnila chod války. Británii pomohli bránit i Čechoslováci, vzpomínají tam na ně dodnes
Číst článek
Poválečné období bylo nejen obnovou hospodářství, ale i snahou vyrovnat se s obdobím nacismu. Zasedaly retribuční soudy, ale i tam se objevovala různá politicky motivovaná a lživá obvinění.
„Nejznámější je příklad národně socialistického politika Krajiny. K jeho obvinění postačovala výpověď nacisty K. H. Franka, ale stejný příklad byl i úředník ministerstva zahraničí Josef Bártík,“ konstatuje Rokoský.
Ve výčtu projevů omezování svobody můžeme pokračovat – třeba takové obvinění slovenských politiků z Demokratické unie. Ti byli v hledáčku komunistů třeba proto, že v roce 1946 vyhráli volby na Slovensku. A čeští demokraté mlčeli.
Krabičková aféra
Mezi politicky orientované útoky a skandály je řazena i takzvaná krabičková aféra, o které historik Jiří Kocián píše: „10. září 1947 byla třem ministrům vlády Národní fronty – náměstkovi předsedy vlády Petru Zenklovi, ministru zahraničí Janu Masarykovi a ministru spravedlnosti Prokopu Drtinovi – zaslána poštou krabička s náloží triolu. Nitky spiknutí vedly na krajský sekretariát KSČ z Krčmáně u Olomouce.“
Případ nebyl nikdy vyšetřen. Události se valily až příliš rychle: výměna kádrů v armádě za ty „komunisticky spolehlivé“, výměna vedoucích pracovníků v resortu bezpečnosti, sovětští poradci v Československu, útoky na svobodu slova…
A pak přichází únor 1948. Definitivní tečka i za tehdy už značně okleštěnou svobodou, a to na dlouhých 40 let.
Na otázku, jestli konec války přinesl kýženou svobodu, historik Jan Kalous odpovídá: „Nepřinesl, jedna totalita skončila, ale druhá se už drala k moci.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.
Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Jan Kalous.
