Jihočeši zaspali? Žižkovu mohylu u Přibyslavi tvoří kameny z mnoha míst, z rodného kraje jen tři
Mezi významnými daty české historie se už na základní škole učíme 11. říjen 1424, úmrtí Jana Žižky, jednoho z nejslavnějších jihočeských rodáků. U Přibyslavi, na místě kde údajně zemřel, mu pražští sokolové postavili v roce 1874 kamennou mohylu podle projektu architekta Wiehla.
Jak bývalo zvykem, jsou do jejího podstavce vsazeny symbolické kameny z mnoha historických míst a řádně popsány. Celkem jich je 67, hlavně z východních a středních Čech a z Prahy. Pokud ale hledáme jihočeské lokality, najdeme pouze tři.
Jeden kvádr nechali přivézt sokolové z Písku, další Čtenářská beseda v Pacově. Husinecký poštmistr Antonín Šebelle již roku 1873 věnoval do Přibyslavi kámen z rodného domku Jana Husa v Husinci. Ostatně pan Šebelle měl v převážení kamenů zálibu – do Husince zase dovezl kámen z Kostnice.
Jiné kvádry než tři uvedené v přibyslavském pomníku nenajdeme. Marně bychom hledali třeba Trocnov. Jako by Jihočeši zaspali.
Ale snad lepší nic, než kámen věnovaný do Žižkovy mohyly Besedou v Oustí nad Orlicí, na kterém čteme vytesaný militantní nápis: „Co neprorazí slovo, to rozbortí palcát“. Že by ta naše příslovečná holubičí povaha?
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
