Nedocenitelný objev pro hudební historii. V pražském Klementinu našli části skladeb ze 13. století

Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny v pražském Klementinu přinesla unikátní objev skladeb ze 13. století. Fragmenty šesti dvojhlasých skladeb zkomponovaných v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame byly podle mluvčí knihovny Ireny Maňákové vevázány do rukopisu z 15. století. Na zlomky upozornil v únoru Dominique Gatté ze Štrasburku, který se věnuje evidenci fragmentů v digitalizovaných rukopisech z evropských fondů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Písně ze 13. století byly svázené z rukopisem s 15. století

Písně ze 13. století byly svázené z rukopisem s 15. století | Zdroj: Manuscriptorium

Podle odborníků jde o nález, který významně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. Pojednání o nejstarších dějinách hudby v Čechách bude potřeba v následujících letech přeformulovat.

‚Velmi významný objev.‘ Archeologové v Izraeli našli biblické fialové barvivo z doby krále Davida

Číst článek

Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, bude teprve potřeba vysvětlit. Tento vzácný notovaný rukopis byl v pozdním středověku použit jako materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity.

„V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda,” uvedl Jan Vojtíšek, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků.

Skladby komponované pro dva až čtyři hlasy poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem a notovým zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů.

Přehodnocení poznatků?

První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku a druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl údajně pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248.

‚Dej na sebe pozor, miláčku.‘ Konzervátoři zrekonstruovali milostný dopis z druhé světové války

Číst článek

„Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný. Pro české dějiny se jedná o první skutečný doklad této hudby vůbec. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století,” podotkla k objevu expertka Hana Vlhová-Wörner.

Studia fragmentů se ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století, pro které nález přináší cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace” starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu.

Bádání se zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu a na možné scénáře cesty rukopisu z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. Digitální verzi a popis rukopisu se nachází v digitální knihovně Manuscriptorium.com.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme