Jan Hus se narodil zřejmě v roce 1370, pravděpodobně v Husinci u Prachatic. Jasnější údaje máme o Husovi až v Praze, kdy začal kázat v Betlémské kapli.

Jako kazatel se kriticky vymezoval ke katolické církvi a vyzýval ji k reformám, nelíbil se mu třeba prodej odpustků. Jeho velkou inspirací byl anglický filozof John Wycliffe. Církev ale Husa označila za kacíře a po dalších spletitých událostech ho pak 6. července 1415 Kostnický koncil odsoudil k upálení.

Známe období po Husově smrti, která vedla až k husitským válkám. Obrozenci pak Jana Husa do historie zapsali jako klíčovou postavu českých dějin. To pokračovalo i za první republiky i později.

Deformovaný Husův obraz

Archiv Českého, respektive Československého rozhlasu, odkryl nahrávku z připomínek Husova upálení z roku 1945, kdy na Staroměstském náměstí k lidem hovořil historik a později komunistický ideolog Zdeněk Nejedlý: „Abychom oslavili památku Mistra Jana Husa. Náš národ nezapomene i v těchto strašných létech velikého zjevu Husova.“

Právě komunistický výklad dějin vyzdvihoval a zneužíval význam husitských válek. Historička Eva Doležalová ve vysílání Českého rozhlasu popisovala, jak se obraz Jana Husa různě deformoval podle toho, co český národ potřeboval.

Na začátku je to Hus mučedník, světec, reformátor. Od devatenáctého století se to ale změnilo.

„Hus jako reformátor českého jazyka, Hus – bojovník za český jazyk, protože víme, že kázal česky, což je podstatný rys jeho osoby a jeho života. A potom také Hus jako bojovník za český národ – a tam už je ta deformace, protože 19. století posunulo myšlenku boje za český univerzitní národ do roviny nacionalistické. A v této rovině to chápe i 20., možná i 21. století,“ vysvětluje Doležalová.

Jana Husa si v sobotu lidé v Česku připomínají třeba husitskými slavnostmi v Třebušíně nebo tradiční bohoslužbou v pražské Betlémské kapli.

Eva Soukeníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít