V Písku na deset dní vystaví údajný hřeb z Kristova kříže, který našli archeologové v Milevsku
Vůbec poprvé můžou lidé vidět železný hřeb pocházející údajně z Kristova kříže, který byl nalezen v milevském klášteře. Krátkodobá výstava začíná v pátek 7. dubna v Prácheňském muzeu v Písku. Návštěvníci spatří také části dvou dřevěných schránek, které archeologové spolu se svatou relikvií vyzvedli před dvěma lety z dutiny ve zdi kostela svatého Jiljí v Milevsku.
„Je to šesticentimetrový hrot železného hřebu, není úplně přesně čtverhranného průřezu, jak bychom si u starých římských hřebů představovali. V jedné ose je malinko zploštělý a my se můžeme pouze domnívat, jestli k tomu zploštění došlo druhotně, aby vzniklo místo k vytvoření zlatého křížku, kterým je hřeb ozdoben,“ popisuje geoinformatik Jiří Šindelář.
Železný hřeb pocházející údajně z Kristova kříže na vlastní oči viděl Petr Kubát
Ten se průzkumu cenné relikvie věnuje od počátku. „Není to čisté lesklé železo, jak jsme zvyklí, ale vidíme korozní produkty. Na rozdíl od stříbra a zlata se totiž hřebu konzervátor dotkl naprosto minimálně. Dbali jsme na to, aby se do relikvie samotné nezasahovalo,“ dodává.
Součástí krátkodobé výstavy v Písku budou i další předměty, které odborníci našli přímo ve zdi kostela svatého Jiljí v milevském klášteře, tedy části dřevěných schránek a jejich ozdoby.
Unikátní železný hřeb uvidí veřejnost poprvé. Příprava výstavy trvala několik měsíců. „Bylo potřeba splnit celou řadu věcí, co se týče bezpečnosti. Máme i speciální vitríny,“ potvrzuje ředitel muzea Jiří Prášek.
Výstava potrvá v Prácheňském muzeu v Písku do 16. dubna. Otevřeno je denně od 9 do 18 hodin. Součástí výstavy je i přednáška 13. dubna, během níž odborníci představí zajímavosti z posledních průzkumů.
V klášteře Milevsko archeologové objevili údajně část hřebu z Pravého kříže, vzácnou relikvii Ježíše Krista
Číst článek
Hřeb zatím není možné trvale vystavit. Je potřeba zabezpečit specifické mikroklimatické podmínky, dokončit potřebné analýzy a restaurátorské práce. Královská kanonie premonstrátů ze Strahova ale už připravuje stálou expozici přímo v milevském klášteře.
„Jestli všechno dobře dopadne, vznikne takový relikviář pro hřeb, ale velký, do kterého by se dalo vstoupit a vidět hřeb spolu s dalšími věcmi. Návštěvník by byl proveden historií Milevska a svatý hřeb by byl vrcholem této výstavy,“ nastiňuje opat Daniel Petr Janáček.
Zdobené schránky
Archeologové objevili na přelomu let 2020 a 2021 v milevském klášteře skrýše uvnitř středověkého trezoru v severní zdi kostela svatého Jiljí. Následně z nich vyzvedli trosky dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem.
„Vedle většího množství ozdob ze zlatého a stříbrného plechu byl mezi troskami identifikován železný hřeb označený zlatým křížkem. Podařilo se tedy vyzvednout historický artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě – část hřebu ze Svatého Kříže,“ vypráví archeolog Pavel Břicháček.
Odborníci nalezené artefakty podrobili důkladnému zkoumání a analýzám. „Máme potvrzeno stáří těch schránek, ve kterých byl nález učiněn a ve kterých byl také ukryt. Jedna je ze 14. století, ta druhá, dubová, zřejmě původní, je ze čtvrtého, maximálně z počátku pátého století našeho letopočtu,“ uvádí geoinformatik Jiří Šindelář.
„Máme datované zvířecí kosti, které se našly ve vrstvách, které zasypaly trezorovou místnost. Je to 17. nebo 18. století. Ukazuje nám to, že naše původní archeologické představy o tom, že někdo ukryl tento nález v roce 1420 před husity, jsou pravděpodobně správné,“ dodává Jiří Šindelář.
Relikviářová schrána, ve které byl hřeb ukryt, byla zdobená zlatem a stříbrem. Chyběly na ní ale drahé kameny. Důvody teď už odborníci znají. „Chyběly nám tam drahé kameny, které k relikviářům patří. A tak nás to překvapovalo, proč tam nejsou, proč tam nemáme tu nebeskou modř, která přímo k Ježíši Kristu symbolicky patří,“ líčí Šindelář.
Relikviář sv. Maura přesunuli do nové expozice. Pod ochranou moderní vitríny v ní má setrvat až 100 let
Číst článek
„Ukázalo se, že modř tam je, akorát nebyla na první pohled vidět. Nejsou tam velké safíry, nejsou tam podobné drahokamy, ale na místo toho si představte, že celá nejstarší schrána, ta dubová, byla plošně natřená nejdražší modrou barvou, kterou lidstvo kdy poznalo, takzvaným ultramarínem,“ objasňuje výjimečnost schrány.
Použití ultramarínové modré barvy je podle archeologa Pavla Břicháčka v českých zemích ojedinělé. „Relikviář se nápadně podobá byzantským staurotékám, tedy relikviářům, v nichž bylo ukryto dřevo ze Svatého kříže. Není vyloučeno, že schrán v severní zdi kostela svatého Jiljí bude víc,“ říká.
Svatý hřeb je jednou z takzvaných pašijových relikvií, které jsou přímo spojené s utrpením Ježíše Krista. Patří mezi ně trny z trnové koruny, hřeby, jimiž byl Ježíš přibit na kříž, nebo dřevo z Pravého kříže.
