Borovský nebo Krásnohorská. Lidé si můžou adoptovat hrob významných osobností, obliba nápadu roste
Adoptovat si opuštěný hrob nějaké významné osobnosti je v Praze možné už deset let. Zájemci se tak starají třeba o místo posledního odpočinku spisovatelů Karla Havlíčka Borovského nebo Elišky Krásnohorské. Po zaplacení poplatku musí nájemce hrob uklízet a opravovat. Počet takto adoptovaných hrobů v Praze stoupá. Nejvíc jich je na Olšanských hřbitovech.
Anna Oplatková odklízí spadané listí z hrobu s bílým pomníkem. Místo posledního odpočinku architekta Eduarda Hniličky si adoptovala před deseti lety. O osobnost architekta Hniličky se zajímala už dřív, když pracovala jako archivářka.
Adopce hrobů? Třeba pražské Výstaviště si adoptovalo hrob architekta, který navrhl Průmyslový palác, říká koordinátorka
„Mojí motivací bylo, že když jsem tohoto architekta zpracovávala tolik let, tak jsem mu chtěla prokázat i tuhle službu, ten hrob byl opuštěný. Chtěla jsem ho zaplatit, tak jak to má být.“
Podle koordinátorky programu Adopce významných hrobů Barbory Duchkové počet adopcí stále stoupá. „V posledních letech se zájem o hroby zvyšuje. Chodí jednotliví lidé i organizace s tím, že si našli nějaký hrob.“
A hroby kterých významných osobností si už lidé za deset let fungování adoptovali? „Můžu třeba zmínit hrob Bedřicha Münzbergera, to jméno možná tolik neřekne, ale jsem si jistá, že všichni budou znát jeho budovu, kterou navrhl, což je Průmyslový palác na Výstavišti. A tím adopčním nájemcem je právě Výstaviště Praha a.s.“
Jen letos už si podle Duchkové lidé adoptovali zhruba 25 hrobů. „Někdy hroby potřebují renovaci, jindy je potřeba připomenout osobnost, která je v tom hrobě pochována.“
Za deset let bylo na pražských hřbitovech adoptovaných přes 300 hrobů. A dalších zhruba dvě stě ještě na své nájemce čeká.
