Na Rallye Dakar startujete už od roku 2013. Řekl byste, že už víte, do čeho jdete, anebo vás každý rok něco překvapí?
Nejradši bych vám řekl, že vím, do čeho jdu. A myslím si, že to opravdu vím, za těch třináct let, co jezdím, a 23 let, co jezdíme jako tým, respektive táta. Ale myslím si, že jeden z důvodů, proč to všichni děláme a proč Dakar jezdíme, je právě to, že přinese pokaždé něco jiného.

Je to svým způsobem dobrodružství, i když je to velký byznys. A zároveň je to obrovský adrenalin, i když je to zábava. Když si to člověk uvědomí a chce to prožívat, tak potom jedete Dakar. Takže víte, do čeho jdete, ale vždycky vás to překvapí, protože to je tak náročné, že se vždycky něco přihodí. Otázka je, jak si s tím poradíte.

V loňském ročníku jste poprvé vy a vaše posádka zvítězili. Řekl byste, že kvůli té roli favorita budete mít terč na zádech?
Necítím se nějak jinak, než bych se cítil v předešlých letech. To řeknu rovnou a narovinu. Je to možná tím, že mám spoustu starostí, ať už v práci, tak doma s třetím přírůstkem. Tam je to jasná věc. Co se týče závodu, tak vždycky, když někdo startuje první, tak je to ten člověk, kterého chtějí všichni porazit.

Zároveň je ale Dakar tak náročný a dlouhý, že se s tím vůbec nepracuje, že by tam byl někdo s číslem jedna, protože nemáme žádnou výhodu – paradoxně spíš nevýhodu než výhodu. My startujeme s kamiony mezi auty, takže se stejně práší.

Stejně počítáme prolog jako rozjezd, jak se bude startovat do první etapy. A pak se počítají časy až od první etapy. To číslo je jenom číslem z minulého roku a nic jiného se v tomto směru nemění.

Kamion Bohouš

Loni jste vyhráli s kamionem Čendou, kterého jste ale letos vyměnili za EVO4 neboli Bohouše. S tím jste v říjnu vyhráli Rallye de Maroc. Jak se zatím Bohouš osvědčil?
To jsou krásná jména. Bohouš se osvědčil výborně, ten výsledek je toho naprostým důkazem. Byl jsem až nějak moc mile překvapen v tomto duchu, protože není tajné, že jsem nenajezdil s kamionem moc kilometrů.

Dokončovali jsme tři kamiony EVO4 a v ten moment jsem testovacím pilotem těch aut, kdy do nich musím skočit, musím najezdit nějaký kilometr, podívat se, co, jak, jestli funguje. Zároveň tak vždycky musí učinit hlavní mechanik u každého auta.

V tomhle směru jsme udělali povinnosti a do terénu jsme skočili až před Rallye de Maroc a všechno fungovalo výborně. Během závodu jsme taky neměli žádné větší problémy, maximálně jsme měli nějakou pneumatiku a to taky moc ne, díky tomu, že také máme za sebou nějaký vývoj s Prometheonem a máme nové pneumatiky.

Takže za mě více než pozitivní hodnocení, žádné problémy nebyly. Když jsme se vrátili, tak mi řekli: „Hele, s tím nic dělat nebudeme, takhle pojedeme na Dakar.“ Já jsem říkal: „Hele, hele, zase trošku to pošolicháme,“ samozřejmě ze srandy. Ale opravdu jsme vyměnili jenom základní věci, které byly potřeba vyměnit a Bohouš odjel na Dakar.

Zmiňoval jste novou spolupráci s výrobcem pneumatik Prometheonem. Letošní Dakar bude často na tvrdém kamenitém povrchu, takže pneumatiky budou důležité. Vyzkoušeli jste je na Rallye de Maroc?
Právě proto je na Dakar máme a proto jsme i podepsali dohodu na další rok, respektive generální partnerství na příští rok. Proto jsme změnili barvy. Jinak bychom do toho nešli. Pro nás je technika na prvním místě, my chceme uspět. Pro nás je toto ten cíl, stavět nejlepší kamiony a opravdu s nimi vyhrávat.

V ten moment to zní jako logický plán, že jsme spokojení s tím, jak to funguje a budeme mít i na Dakar. To říct určitě můžu. Co to přinese? To nikdo neví, protože zase se bavíte se o obrovských vzdálenostech, obrovském čase, Chrono48, maratonská etapa, jenom dvě náhradní pneumatiky.

Řidič udělá chybu a všechno je úplně jinak. Je úplně jedno, jakou máte pneumatiku. Stačí, že to jenom opřu o nějaký šutr a je to. Takže tohle jsou všechno takové ty proměnné a jsem zpátky u první otázky. Proč Dakar, co to přináší, co to je, co to obnáší? Ne nadarmo se říká, že by to měl být nejtěžší motoristický závod na světě.

‚V týmu je síla‘

Letos vás čeká 7700 kilometrů a 12 etap, z toho jedna dvoudenní, Chrono48. Máte nějakou část závodu, na kterou se těšíte?
Určitě na cíl (smích). Tam je to jasné. A za prvý se těším na to, ať už odstartujeme. To je jasná věc, protože člověk má předtím spoustu povinností. Důvod, proč to děláme, je to, že nás baví závodit. Bohužel to závodění s sebou přináší spoustu dalších aktivit kolem, které vás třeba ne úplně všechny baví.

Osobně se opět těším na Chrono48, to bude opravdu náročné. Těším se na čas s kluky v kabině, kde si budeme nadávat a bude to náročný. Ale zároveň se tomu zasmějeme, ať už samozřejmě během závodu, ale taky potom, když házíme jeden na druhého vtipy během (talkshow) Posedlí Dakarem, kterou děláme.

Ne že bych řekl konkrétní místo na trati nebo etapu, tak je to spíš ten zážitek, který nás čeká a vůbec fakt, že máme na Dakaru devět kamionů a já budu sledovat, jak se daří ostatním, občas i víc než mně samotnému. Na to se těším.

Jak jste zmínil, Dakaru se letos účastní devět kamionů, které byly vytvořené u vás v Sedlčanech. Hodláte spolupracovat třeba se sesterským kamionem a Nizozemcem Keesen Koolenem?
Určitě ano, v týmu je síla, to je prostě jasně dané a všichni to vědí. Budeme spolupracovat jak na trati, tak mimo trať, jsou to informace. A nejenom s Keesem, je důležité říct, že se všemi týmy, se kterými fungujeme, máme výborné vztahy a ke všem si umíme najít cestu.

To si myslím, že je hrozně důležité, protože na trati takového závodu nemůžete být sami. V tomhle případě můžu říct, že nás tam bude devět a to je nádherné. Samozřejmě jak se bude blížit konec závodu a tam už se bude rozhodovat, tam je to něco jiného.

Ale jinak během závodu máme jasně dané spolupráce a jasně daná přátelství, která mezi sebou máme. Myslím si, že tak by to mělo být postavené, protože v kamionové kategorii to potřebujete. I kvůli tomu je vidět, že tvoření vztahů, které v posledních letech děláme, se určitě vyplatí.

Řekl byste, že jste i letos připraveni vybojovat českým barvám další vítězství?
Udělal jsem maximum pro to, aby se podařilo to, co minulý rok. Na druhou stranu, trénink není všechno. Postavili jsme výborný kamion, o tom jsem naprosto přesvědčený. To, že máme skvělý tým, o tom jsem přesvědčený. Mám pořád stejnou posádku a v tréninku jsem vůbec nic nepodcenil.

To znamená, i když se mi fakt občas nechtělo, že si člověk řekne: „Ale vždyť to umím,“ stejně prostě bylo potřeba makat. Trénink jsem opravdu neošidil, ba naopak. Určitě jsem najezdil ještě víc kilometrů, podařilo se nám vyhrát Španělsko s Frantou, to fakt bolelo, a podařilo se vyhrát i Maroko.

Můžu říct, že jsme udělali maximum. Jestli je to na výhru, to se nechme překvapit na Dakaru, protože se nedá takhle predikovat. Cíl je jasný a je stejný jako všech ostatních. Jedeme tam závodit a chceme uspět. A to je naprosto jasná věc.

Máme výhodu i nevýhodu, že máme cíle dva. Chceme, aby uspěl kamion M&M Technology a zároveň chceme, aby naše tovární posádka uspěla. Výhoda je v tom, že máme víc možností. Nevýhoda je, že jste trošku v klinči a musíte s tím pracovat. Ale jak říkám, udělali jsme úplně všechno. Jsme profíci a tak k tomu přistupujeme.

Josef Beneda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít