Čínská fotbalová revoluce se nekoná. Kluby jsou bez peněz, pořádání sportovních akcí ohrožuje covid
Čínský prezident Si Ťin-pching stanovil v roce 2011 pro tamní fotbal tři cíle – účast národního týmu na mistrovství světa, pořadatelství mistrovství světa a zisk titulu mistrů světa. Po jedenácti letech se ani jednomu z těchto cílů nedokázal asijský gigant přiblížit, čínský fotbalový růst naopak zpomaluje covid a ekonomické problémy.
Ze tří zmíněných cílů bylo vždy pro Čínu nejrealističtější pořadatelství světového šampionátu. Tato skutečnost by navíc týmu zajistila na mistrovství účast, tudíž by se nemusel probojovávat kvalifikací. Ta je pro tamní národní tým stále nezdolnou horou – v boji o letenku na letošní mistrovství v Kataru vyhrála Čína jen jeden zápas z deseti a ve skupině skončila předposlední před Vietnamem.
‚Mohli jsme to zvládnout lépe? Ano,‘ uznal Macron pořadatelskou chybu Francie ve finále Ligy mistrů
Číst článek
Jak píše The Guardian, v současné době se největší zemi světa možnost hostit světový šampionát vzdaluje. Hned tři velké sportovní události musely být kvůli strategii „nulového covidu“ přeloženy do jiných zemí – Východoasijský pohár, Asijské hry (asijská obdoba olympijských her) a Asijský pohár (fotbalové mistrovství Asie).
Tyto turnaje měly nastartovat čínskou pouť za pořadatelstvím světového fotbalového mistrovství, kvůli Asijskému poháru vzniklo několik nových stadionů, které nyní nebudou využity.
Odstoupení od pořadatelství kontinentálního fotbalového šampionátu může být pro FIFA výstražně zdvižený prst pro budoucí plánování toho světového.
Bezmyšlenkovité utrácení
Za svými ambiciózními cíli vykročila Čína před deseti lety s velkými investicemi. Na snové platy začaly tamní kluby lákat světové fotbalové hvězdy, které měly zvýšit prestiž místní ligy. Do Asie se během let přesunul Didier Drogba, Carlos Tévez, Hulk či Oscar.
Sledovanost ze zahraničí ani kvalita soutěže ale zásadně nevyrostly. Čína naopak brzy začala omezovat počet zahraničních hráčů v týmech a nakonec se samotné kluby dostaly díky bezmyšlenkovitému vyhazování peněz do spirály finančních potíží.
Nejvyšší částka za sportovní klub v historii. Ruský oligarcha Abramovič po 19 letech prodal Chelsea
Číst článek
„Potřebuji uživit svou rodinu, splácet hypotéku a nyní si musím půjčovat peníze, abych mohl přežívat,“ řekl v dubnu obránce Wang C'-chao, který od svého klubu Cchang-čou Mighty Lions neviděl přes rok výplatu.
Ekonomickou situaci na klubové úrovni výmluvně vykresluje praktický zánik klubu Ťiangu-Su FC jen pár měsíců poté, co v roce 2020 vyhrál svůj první ligový titul.
A kvůli covidu se celá situace stále více komplikuje. Začátek ligového ročníku byl nejdříve přesunut z února na duben, první zápas se ale nakonec odehraje až 3. června. Zahraniční hvězdy odcházejí – buď nedostávají plat nebo už mají dost života v covidové bublině. Záložník Oscar, poslední velká hvězda soutěže, před startem nového ročníku stále ještě neodcestoval z rodné Brazílie.
Čína se za deset let svému snu o fotbalové velmoci nepřiblížila. Ať skrz pořadatelství nebo kvalifikaci, nezdá se, že by se v brzké době měl její výběr na mistrovství světa objevit. Dosavadní jediná účast na největším fotbalovém turnaji se datuje do roku 2002.
