„Říkal jsem si, že mě políbila nějaká múza, když jsem v roce 2019 opustil atletický svaz. Dozrál jsem do stavu, že už to dál neustojím – energií ani psychicky. Nechtěl jsem zabřednout, aby se ze mě stal člověk, kterým být nechci. Takže jsem srazil paty a začal se poohlížet po něčem jiném,“ popisoval Dvořák v podcastu.

Převzato z Radiožurnálu

Bylo to překvapení, když krátce před světovým šampionátem skončil jako reprezentační šéftrenér. Zatímco čeští atleti neúspěšně bojovali o medaile v Dauhá, Dvořák si před nástupem do zahradnické firmy čistil hlavu v Himálaji.

„Troufám si říct, že pracující člověk v zahradnictví je zvyklejší plnit úkol než profesionální sportovec v této době. To byla jedna z pohnutek, proč už jsem nechtěl pracovat pro někoho, kdo pracovat nechce,“ vysvětlil.

Co podle Tomáše Dvořáka chybí jeho nástupcům, aby navázali na slavnou éru českého desetiboje? A chystá se sám k atletice vrátit? Jeho odpovědi si můžete poslechnout v dalším díle Olympijského podcastu. Najdete ho na webu Radiožurnálu, audioportálu Můj rozhlas nebo v podcastových aplikacích.

Marek Augustin, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít