Rekonstrukce Kampy začne kvůli povodním možná až příští rok
Už několik let počítá Praha 1 s přestavbou Kampy, jednoho z nejromantičtějších míst v metropoli. Rozšíření cest, zpevnění chodníků a úpravy zeleně by měly stát 50 milionů korun. Přestože rekonstrukce měla začít už letos na podzim, je možné, že kvůli povodním začne až příští rok. Radnice chce nejprve opravit Střelecký ostrov.
Není to tak dávno, co turistický server Virtual Tourist označil Kampu za druhý nejkrásnější městský ostrov na světě. Recenzenty nejvíce okouzlila jeho malebnost, historie a kulturní charakter.
Každý rok se na Kampě pořádají farmářské trhy, hudební koncerty, lidé tam navíc pravidelně míří s piknikovými koši. Ještě před 300 lety byl ale na Kampě docela jiný obrázek.
„Místo na břehu Vltavy prošlo velkými změnami během staletí. Dnes si jen těžko představíme klepání mlýnů, pradleny máchající prádlo ve Vltavě nebo rybáře, kteří chytali svou obživu přímo v řece,“ říká Kateřina Gilbert z Pražské informační služby.
Jak původně vypadala Kampa a jak se měnila, zjišťovala redaktorka Českého rozhlasu Magdaléna Medková.
Od 12. století byla Kampa celých 400 let bez zástavby. Později se na Malostranské začaly stavět první paláce a na Kampě domy právě pro služebnictvo. Jeden takový, určený pro pradleny, najdete přímo pod schody na Karlův most. Poznáte ho podle žluté fasády a obrázku Panny Marie.
„Kdysi v tomto domě byla prádelna a mandl. A jedna taková děvečka jménem Marie při práci na mandlu omylem strčila ruce mezi válce. Začala prosit svou patronku Panenku Marii o pomoc a válce se samovolně rozestoupily. Na paměť tohoto zázraku tu máme dodnes Panenku Marii a válečky z mandlu,“ vysvětluje Gilbert.
Výstavba se postupně rozšířila a do domů se nastěhovalo běžné obyvatelstvo. V průběhu staletí se v nich vystřídalo i několik známých osobností včetně skladatele Bohuslava Martinů, výtvarníka Jiřího Trnky či herce Eduarda Holuba.
V bývalé koželužně u Sovových mlýnů se zabydlel Josef Dobrovský a po něm i Jan Werich. Historie a kultura, stejně jako romantika, dýchají na kolemjdoucí ze všech stran. Na mřížích mostku u Velkopřevorského mlýnu jsou dnes podobně jako v italské Veroně desítky popsaných zámků. Ještě více nápisů najdete na vedlejší Lennonově zdi. Portrét zpěváka je tu od 80. let.
„Vznikla velmi spontánně po zavraždění Johna Lennona roku 1980 a od té doby sem lidi chodí uctít Lennonovu památku,“ dodává Gilbert.
Příští rok život na ostrově pravděpodobně na nějaký čas utichne. Přehluší ho hluk bagrů a sbíječek. Kdy přesně rekonstrukce začne, ještě není jasné. Praha 1 by o tom měla rozhodnout v září.
