Pro 300 tisíc Pražanů představuje cestování metrem problém
Zdravotně postižení Pražané, kteří chtějí cestovat metrem, musejí pečlivě plánovat svou trasu. Celkem 23 stanic totiž například nemá bezbariérový přístup. Pokud se započítají i matky s kočárkem a starší lidé, nemůže pohodlně cestovat až 300 tisíc osob.
Jednou z nejméně uživatelsky přívětivých je stanice Vyšehrad.
„Tahle stanice je výjimečná, protože má kolejiště uprostřed, a to od sebe odděluje dvě nástupiště. Každé to nástupiště je bezbariérově přístupné, protože je v úrovni chodníku, ale je bariérové, pokud se chcete dostat z jednoho nástupiště na druhé,“ vysvětluje vozíčkář Radek Musílek s tím, že podchod pod kolejemi není vybaven ani plošinou, ani výtahem.
Pokud se chce tedy vozíčkář dostat na druhou stranu, musí pokračovat vlakem na další stanici a tam přestoupit. Cesta se tak prodlouží v nejrušnějších částech dne o 4 až 5 minut, mimo špičku dokonce až o čtvrt hodiny.
Nejde ale jen o Vyšehrad. Vůbec se vozíčkáři nedostanou ze stanic Můstek nebo I. P. Pavlova. Ujedou proto kilometry navíc.
Dalším problémem je mezera mezi nástupištěm a vagónem. Dopravní podnik chce situaci v budoucnu alespoň částečně řešit instalací vyvýšené platformy u posledních dveří soupravy.
Dají se očekávat změny
„Výškový rozdíl se odstranil, ale mezera zůstává. A přední kolečka u vozíku se stočí do strany a můžou zapadnout,“ stěžuje si přesto Ivan Molitoris.
Handicapovaní ovšem mohou podobu stanic ovlivnit. Předsedou magistrátní skupiny Pro Prahu bezbariérovou a otevřenou je totiž vozíčkář Michal Prager.
„Tempo by mohlo být samozřejmě rychlejší, ale jde o to, že se na to nemyslelo v minulých letech. Od té doby, co začala fungovat pracovní skupina, se tempo mnohonásobně zrychlilo,“ upřesňuje.
V roce 2013 se tak výtahu dočká Můstek, o rok později Anděl a I. P. Pavlova. Vše ale záleží také na tom, jestli bude mít Dopravní podnik dostatek peněz.
