Mravenci „zemědělci“ žijí na Fidži na stromech. Z rostlin, které tam zasejí, nesbírají ale pouze nektar. Využívají je také jako svůj příbytek. „Jde o první mravence, kteří si staví vlastní domov,“ uvedla pro server Deutsche Welle Susanne Rennerová, botanička z mnichovské univerzity, která výzkum na Fidži prováděla.

Hmyz se podle vědců nejprve o sazenice kávovníku několik týdnů stará, ačkoliv z toho nemá žádný užitek. Do svého nového domova se totiž mohou přesunout až po několika měsících.

Aby vědci mohli mravence pozorovat, museli je na stromech sledovat i několik hodin. Během pozorování se snažili dopátrat toho, zda může být organizované chování mravenců vysvětleno jejich inteligencí.

„Zatím to vypadá, že je to přirozené. Mravenci musí vědět, jaké sazenice zasazují,“ popsala výsledky pozorování pro Deutsche Welle Rennerová. Její kolega ověřoval teorii tím, že na stromě vyskládal i jiná semínka nebo zrníčka rýže. Mravenci se ale o nic jiného než rostliny, které by jim mohly zajistit přístřeší, nezajímali.

Šest druhů kávovníků

Aby se ujistili, že jejich nový domov vyroste tak, jak má, střídají se v péči o něj v intervalech. Na kávovnících se objevují mimo jiné dutiny, které mravencům slouží jako obydlí pro královnu nebo jako místo pro kladení vajíček.

Výzkumníci podle Deutsche Welle odhalili, že mravenci Phildris nagasau na kůry stromů zasazují šest různých druhů kávovníku. Tento druh mravenců spolu s jejich oblíbenými druhy kávovníku je podle nich i podobně starý – zhruba tři miliony let.

Mravenci obecně žijí v symbióze s mnoha živočichy i rostlinami. Na těch z Fidži je ale výjimečné to, že rostliny aktivně pěstují.

Vědci z mnichovské univerzity se původně chtěli zaměřit pouze na vývoj interakce mezi mravenci a rostlinami. To, že objevili druh, který pěstuje kávovník a zároveň si z něj vytváří domov, byla podle botaničky Susanne Rennerové náhoda.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít