,Dobrá zpráva pro Kyjev.’ Polsko bude po Maďarsku v čele Rady EU, bezpečnost a Ukrajinu má za priority
Se začátkem nového roku se předsednictví v Radě EU ujme Polsko a hned zkraje mandátu na něj padne celá řada výzev včetně změn v Bílém domě, jednání o unijním rozpočtu či vývoje války na Ukrajině. Právě otázky s ní spojené jej budou nejvíce odlišovat od postojů předchozí předsednické země, Maďarska. Naopak podobný přístup by mohlo zastávat ohledně migrace. Zřejmé je, že vedení přebírá v náročné době ať už na domácí, tak i zahraniční půdě.
„Bezpečnost, Evropo!“ Motto blížícího se polského předsednictví v Radě Evropské unie zřetelně naznačuje, na co se země plánuje během historicky druhého šestiměsíčního mandátu zaměřovat. Důraz na bezpečnostní otázky ostatně už počátkem prosince po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou avizoval polský premiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk.
Jako hlavní priority si v daném rámci Varšava vytyčila energetiku, obranu a ekonomiku, doprovázené informační, klimatickou, potravinovou či zdravotní bezpečností. Podle polské velvyslankyně při Evropské unii Agnieszky Bartolové má program přinést stabilitu v době podstatných změn a výzev, jakými jsou opětovný nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, nové složení Evropsé komise nebo pokračující válka na Ukrajině. V té by podle Tuska mohl v prvních měsících následujícího roku nastat zásadní zlom.
„Očekávám, že Polsko bude v době předsednictví ohledně Ukrajiny pokračovat v dosavadním přístupu, tedy její podpoře a otevřeném nepřátelství vůči Rusku,“ předpovídá pro iROZHLAS.cz Jakub Jaraczewski, koordinátor výzkumu berlínského think-tanku Democracy Reporting International.
Za Tuskovou vládou podle Orbána stojí spiknutí Evropské unie. ‚Stejný scénář čeká Maďarsko,‘ tvrdí
Číst článek
Varšava se od začátku konfliktu řadí mezi jedny z nejvýraznějších spojenců Kyjeva co do vojenské a humanitární pomoci nebo přijímání uprchlíků. Možné hrozby ze strany ruského souseda si pak dobře uvědomuje i na svém území a na obranu vydává největší podíl HDP ze všech členů Severoatlantické aliance, tedy přibližně čtyři procenta. Podél hranic s Ruskem a Běloruskem také na plné obrátky probíhá výstavba nového obranného opevnění zvaného Východní štít.
Z unijního pohledu by proti Moskvě polský premiér zpočátku předsednictví rád viděl uvalení dalšího a tvrdšího balíčku sankcí. Sedmadvacítka by jej měla představit na konci února, kdy od zahájení invaze uplynou tři roky. Nový, už šestnáctý balík sankcí, by mohl zahrnovat restrikce pro určité sektorové oblasti nebo omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Polsko se s největší pravděpodobností bude zasazovat o jejich rozšíření a zpřísnění.
Trnem v oku je pro zemi i Čína a její stále zjevnější role v podpoře ruské agrese na Ukrajině. Důraz ze strany Varšavy na nekompromisnější kroky vůči Pekingu je tedy také ve hře, ačkoli má v tomto případě Evropská unie trochu svázané ruce kvůli obavám z uplatňování sankcí mimo svou sféru vlivu.
,Kremlin-friendly’ Maďarsko
Ukrajinu i Moldavsko by pak šéf polské vlády rád co nejdříve přivítal v řadách plnohodnotných členů Evropské unie. Zásadním tématem tedy pro něj bude vývoj přístupových rozhovorů s oběma státy. Podle polského ministerstva zahraničí by Unie během polského předsednického půlroku měla v daných otázkách „rychle pokročit“ a v případě splnění podmínek otevřít dvě nové oblasti vyjednávání – roli právního státu a vnějších vztahů.
5:54
Maďarsko přijetí Ukrajiny do EU moc nepřeje. Komise postupuje rychlostí blesku, hodnotí analytik
Číst článek
Na rozšiřování Evropské unie jako klíčové součásti polského předsednictví bychom neměli zapomínat ani podle analytika Německé rady pro zahraniční politiku Milana Niče. Poukazuje však, jak moc velkou roli „potížisty“ může v dané otázce tradičně plnit Maďarsko.
„Ukrajinská politika počítá s tím, že je země součástí rozšiřovacího procesu, tedy vede formální přístupové hovory, probíhá screening. A právě jedním z cílů, které si Polsko v dané oblasti klade, je zabezpečit dohodu mezi členskými státy, aby po dokončení screeningu mohly Ukrajina i Moldavsko otevřít první klastr přístupových kapitol. A tam může být s Viktorem Orbánem problém,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz.
Kvůli zahájení a zrychlení hovorů vane ze strany Budapešti, především vůči ukrajinské budoucnosti v sedmadvacítce, více než malý závan neochoty. Na zdržování procesu by ale vedle „notoricky Kremlin-friendly“ Maďarska, jak směřování země komentuje bruselský web Politico, mohlo vzhledem k novému vedení mít podíl i Slovensko. Nič také připomíná, že Orbán se během předsednictví snažil do popředí zájmu v otázce rozšiřování dostat hlavně západobalkánské státy.
Největším ideovým rozdílem mezi končícím maďarským a začínajícím polským předsednictvím je tedy především přístup ke konfliktu na Ukrajině a intenzitě protiruských sankcí. Podle Jaraczewského ale u Varšavy uvidíme zcela opačné přístupy ve vícero dalších bodech.
„Tusk nebude chtít podkopávat unijní jednotu návštěvami nepřátel a snažit se o prosazování euroskeptických narativů, zejména v oblasti právního státu a lidských práv. Také s Trumpem nebude mít zdaleka tak vřelé vztahy jako Orbán,“ vyjmenovává.
Na stejně vlně by ale podle něj mohli „jet“ v otázkách přistěhovalectví. „Polsko je proti nelegální migraci do zemí Evropské unie a bude proti jakémukoli řešení jejího řízení na úrovni sedmadvacítky,“ doplňuje.
Server Politico pak střídání stráží v čele Rady Evropské unie ironicky uzavírá s tím, že Polsko má po „vznětlivém“ Maďarsku laťku nastavenou poměrně nízko.
Nepředvídatelný Trump
Jak připomínají Jaraczewski i Nič, další výzvou pro polské předsednictví bude i zatím nepředvídatelná administrativa Donalda Trumpa, jenž se prezidentské funkce ujme 20. ledna. Politik již dlouhodobě kupříkladu prohlašuje, že Evropa by v obraně měla být mnohem soběstačnější, a stále nezodpovězenou otázkou zůstává, co se po změně v Bílém domě stane s americkou pomocí napadené Ukrajině.
Trump a jeho postoje k obraně: NATO má za debatní klub, Evropa se podle něj má spolehnout víc na sebe
Číst článek
„Nejdůležitější je, jaké externí politické výzvy bude muset Polsko jako předsedající země koordinovat. Otazník visí také nad tím, co bude nová americká administrativa představovat pro Evropskou unii v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo snahy dosáhnout rychlého příměří na Ukrajině. A zde je dobrou okolností, že v čele Rady EU bude právě Polsko zastávající zcela jinou linii než Maďarsko. Myslím, že vůči Trumpovi zabere nejvíce energie a politické pozornosti Polsku to, že se bude snažit sjednotit evropskou odpověď a udržet jednotu,“ míní Nič.
Jaraczewski dodává, že ohledně zvoleného prezidenta Spojených států je také třeba brát v potaz komplexní složitost situace v souvislosti s jeho plány o pokusy vynutit mezi Ruskem a Ukrajinou jednání. Pokud se Trump bude snažit pro Kyjev prosadit nevýhodné podmínky ve snaze o co nejrychlejší ukončení války, dostane tím podle odborníka vedení Unie i Polsko do téměř patové situace.
„Sedmadvacítka by mohla stát před obtížnou volbou. Má spolupracovat s Trumpem, aby povzbudila Moskvu a Kyjev k vyjednávání, nebo Trumpovy snahy ignorovat a udržet Ukrajinu v boji v naději, že nad Ruskem zvítězí a Unie si v dlouhodobějším horizontu zajistí lepší vyjednávací pozici? Polsko se podle mě přikloní spíše ke druhé variantě,“ zamýšlí se expert.
Prioritní obrana
Náročnost a nejistotu na domácí i zahraniční půdě v souvislosti s předsednictvím polský premiér opakovaně zdůrazňuje. Evropa má ale podle něj stále šanci stát se „nejbezpečnějším a nejstabilnějším místem na Zemi” a najít společnou řeč v řešení nutných problémů. Vyzdvihuje každopádně nutnost jednotné obranné politiky.
„Politici v Evropě i v Kyjevě by měli vědět, že Polsko na sebe vzalo břemeno ochrany unijních i severoatlantických hranic s Běloruskem a Ruskem. Proto očekáváme plnou podporu a spolupráci od svých partnerů,“ uvedl Tusk po nedávném setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Zvýšení obranných výdajů, ať už z hlediska ochrany hranic, kybernetické bezpečnosti či posílení příslušného průmyslu u jednotlivých států i Evropské unie jako celku budou pro Tuskovo předsednictví tedy další z priorit.
Kromě obrany, dění na Ukrajině a staronové vlády Donalda Trumpa ale Evropskou unii i Polsko v roli předsednické země čekají další, více či méně vnější výzvy, ať už jde o lednové prezidentské volby v Bělorusku, budoucnost Gruzie zmítající se mezi příklonem k Západu, či Rusku, případné repatriace syrských uprchlíků po pádu Asadova režimu či dohoda se zeměmi Mercosur, v jejímž případě se Polsko staví proti. „V tom všem to bude bouřlivé období,“ shrnuje Jaraczewski.
3:51
Vláda 13. prosince, nebo 15. října? Tuskovu kabinetu je rok, hodně slibů zatím nedokázal splnit
Číst článek
Ve vnitřní unijní politice pak, navíc v souvislosti s novým složením Evropské komise, Polsko neujde jedné z klíčových ekonomických záležitostí a citlivému bruselskému tématu, unijnímu rozpočtu. Předložení návrhu se nicméně čeká až během dánského předsednictví v druhé polovině roku. Varšava, jež by velkou část financí ráda směřovala do obrany, ale může zastávat důležitou roli při vyjednávacích debatách.
„Co Polsko také čeká na rozdíl od Maďarska, je právě rozpočet, kdy bude záležet hlavně na Komisi, jež návrh předkládá. Ten navíc přijde od Poláka a komisaře pověřeného rozpočtem Piotra Serafina, jenž už s Tuskem spolupracoval. I v tomto je zajímavé, že polské předsednictví začíná právě na úvod nového mandátu Komise i europarlamentu,“ popisuje odborník z Německé rady pro zahraniční politiku.
V neposlední řadě pak Tuska ke konci předsednictví čekají možné perné chvíle na domácí půdě – Poláci by, pravděpodobně v květnu, měli volit novou hlavu státu. Doposud se jeho centristické koalici kvůli časté blokaci agendy ze strany prezidenta a spojence konzervativní strany Právo a Spravedlnost Andrzeje Dudy stále nedaří plnit volební sliby, kupříkladu ohledně usnadnění přístupu k interrupcím nebo registrovaných partnerství. A složitá domácí situace by mohla mít i méně či více patrný vliv na to, kam prioritně se Tuskova pozornost během předsednictví bude ubírat.
