„Parlamentní volby vyhrálo jedno uskupení. Výsledky voleb ale spustily proces, který dnes zakončilo vítězstvím jiné části politické scény. A to je váš velký úspěch,“ vzkázal 13. prosince minulého roku nově jmenované vládě s Donaldem Tuskem v čele prezident Andrzej Duda.

To, že prezident tuto vládu jmenoval až bezmála dva měsíce po volbách, naznačovalo, že vzájemná spolupráce nebude jednoduchá.

„Od samého začátku, s ohledem na ten politický hlavolam, to vláda skutečně neměla jednoduché. To je důvod, proč za rok dosáhla jen mála úspěchů,“ hodnotí situaci politická analytička Joanna Sawická z Polityki Insight.

„Všechny zákony musí schválit prezident a prezident je z jiného politického tábora. Andrzej Duda odmítá některé změny, které se vláda snaží zavést. Tady mluvíme hlavně o změnách, které se týkají právního státu, ale také třeba interrupcí a partnerských svazků,“ dodává.

Před volbami Občanská koalice – nejsilnější vládní strana – představila voličům takzvaných sto slibů. Na vyplnění většiny z nich voliči stran vládnoucí koalice stále čekají.

Mezi nimi je i mladá obyvatelka Varšavy Ania: „Pamatuju si, jak Tusk ohlásil sto slibů na sto dní. A kolik jich je po roce dnes splněných? Možná jedna třetina? To je podle mě málo. Současná vláda se až moc soustředí na vypořádání se se svými předchůdci a jejich politikou, než aby řešila současné problémy. Takže se nám vlastně žije podobně, jako za předešlé vlády Práva a spravedlnosti.“

Odblokování 1,5 bilionu

Polsko stále nemá volnější pravidla pro interrupci, nemá registrované partnerství, národní média dále zůstávají ve stavu likvidace, ústavní soud je dál ovládaný dříve vládnoucím Právem a spravedlností. Toho do května využíval prezident, který do tribunálu posílal většinu parlamentem přijatých zákonů.

Důvod? Hlasování v Sejmu se neúčastnili dva jeho straničtí kolegové pravomocně odsouzení k pobytu ve vězení, později prezidentem podruhé omilostnění.

Do poloviny listopadu dostal prezident k podpisu 89 zákonů. Z nich 77 dal k posouzení Ústavnímu soudu. Čtyři zákony dokonce vetoval.

Současná vláda má tak velmi ohraničené možnosti plnění slibů – zvláště těch, které souvisí s návratem vlády práva.

„V této oblasti se dějí změny velmi pomalu. Podařilo se například převzít moc nad prokuraturou, ale způsob převzetí stále budí pochybnosti, jestli to bylo zákonné. Podařilo se změnit způsob jednání se soudci. Ale na návrat vlády práva stále čekáme. I když i tyto změny rozhodně vedly k nápravě vztahů s Evropskou unií,“ popisuje Joanna Sawická.

Právě tento splněný předvolební slib umožnil odblokování více než 1,5 bilionu korun z unijních peněz na obnovu a posílení polské ekonomiky. A to je pravděpodobně největší společný úspěch široké vládní koalice, která naráží nejen na odpor prezidenta, ale i vlastní názorovou odlišnost, někdy až protichůdnost.

„Za ten rok se toho změnilo málo. Naneštěstí opravdu málo. Samozřejmě máme radost z opětovného financování umělého oplodnění, máme radost z unijních peněz, máme radost, že se zvedly peníze učitelům, protože to byla opravdu zanedbaná profese. Ale to je prostě málo,“ dodává k tomu Ania.

Minimálně ještě půl roku tomu ale v Polsku nebude jinak. Změnu můžou přinést květnové prezidentské volby. V současnosti má největší šance na vítězství kandidát Občanské koalice. Příklad končícího prezidenta Andrzeje Dudy ale v minulosti ukázal, že Právo a spravedlnost dokáže kampaň zvrátit ve svůj prospěch.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít