Pomáhala lidem, skončila ve vězení. Příběh ženy, kterou Ukrajina trestá jako ‚nepřítele státu‘
“I never worked for the Russians” - punished by Kyiv for being a collaborator
— James Waterhouse (@JamWaterhouse) August 22, 2024
Our latest on Ukraine’s controversial collaboration law, which it calls “necessary tough justice”
https://t.co/hP9psVPwcw
„Nezasloužím si být tady“ je prohlášení, které se dá od člověka ve vězení čekat. Ale Tetjana Potapenková neoblomně trvá na tom, že není tím, za koho ji má ukrajinský stát. Odpykává si první z pěti let za mřížemi a je jednou z 62 odsouzených za kolaboraci ve vězení nedaleko Dnipra, píše server britské BBC.
Tetjana pochází z 300 kilometrů vzdáleného Lymanu, který v roce 2022 po šest měsíců okupovala ruská armáda. Vysvětluje, že ve svém bydlišti 15 let působila jako dobrovolnice a úzce spolupracovala s místními úřady. Za to, že v tom pokračovala i po příchodu Rusů, nyní platí vysokou cenu.
Podle ukrajinské prokuratury se protiprávně ujala oficiální funkce u okupantů. Rozdávala například humanitární pomoc. „Zima skončila, lidé neměli jídlo, někdo se za ně musel postavit,“ vysvětluje pro BBC. „Nemohla jsem přeci tyto staré lidi opustit, vyrostla jsem mezi nimi,“ podotýká.
Pro Rusy je důležitější dobýt Pokrovsk než potlačit ukrajinský vpád do Kurské oblasti, usuzují experti
Číst článek
Tato 54letá žena je jednou ze skoro 2000 lidí odsouzených za kolaboraci s Ruskem na základě zákona sepsaného narychlo v roce 2022. Podle Kyjeva je jeho účelem odradit lidi od toho, aby s vetřelci sympatizovali a spolupracovali.
Poslancům trvalo jen něco přes týden, než schválili novelu trestního zákoníku, podle které se kolaborace stala trestným činem. Šlo o věc, na které se od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym, nedokázali shodnout.
Před začátkem plnohodnotné invaze Tetjana spolupracovala s úřady, aby sousedům zajistila například dřevo na otop. Tvrdí, že když se Lymanu zmocnili Rusové, jistý známý ji přesvědčil, aby spolupracovala i s nimi, aby se k místním lidem dostaly tolik potřebné léky.
„Nespolupracovala jsem s nimi dobrovolně,“ ujišťuje. „Vysvětlovala jsem, že hendikepovaní lidé nemají léky, které potřebují. Někdo mě nafilmoval, zveřejnil to na internetu a ukrajinští vyšetřovatelé pak tvrdili, že jsem pracovala pro Rusy,“ nastiňuje svou verzi.
Po osvobození Lymanu byly soudu předloženy dokumenty, které Potapenková podepsala a z nichž vyplývá, že se ujala oficiální funkce v rámci okupační správy. „Jakého zločinu jsem se dopustila?“ ptá se rozčileně.
Nepřátelé státu
Zákon o kolaboraci z roku 2022 byl sepsán s cílem zabránit lidem, aby pomáhali postupující ruské armádě, vysvětluje Onysija Syňuková z kyjevského Centra pro lidská práva Zmina.
„Legislativa se ale vztahuje na všechny možné činnosti, i takové, které neohrožují národní bezpečnost,“ uvádí. Jde například o zpochybňování protiprávnosti ruské invaze, její podporu v reálném světě i na internetu, až po působení v politických nebo vojenských funkcích okupační mocnosti. Tresty jsou tvrdé, za kolaboraci hrozí až 15 let vězení.
Při ruském útoku v Hroze zemřela pětina obyvatel. ‚Zahynul bratr, máma, snacha,' líčí svědci
Číst článek
Syňuková a její kolegové analyzovali většinu případů, kdy byli lidé za kolaboraci odsouzeni. Říká, že zákon spolupráci s okupanty pojímá příliš široce. Myslí si, že poslanci by měli vzít v potaz realitu života pod okupací, která leckde trvá už skoro dva a půl roku.
V Lymanu, který Rusové pravidelně ostřelují, Tetjanin manžel Volodymyr říká, že si připadá jako v díře. Domácnost se bez jeho ženy rozpadá a on a jejich postižený syn nějak přežívají díky pomoci sousedů. Tetjana bývala mohla dostat mírnější trest, kdyby se přiznala. „Nikdy nepřiznám, že jsem nepřítel státu,“ prohlašuje.
Ale nepřátelé státu na Ukrajině jsou a jejich činnost má smrtící následky. Loni na podzim ruská střela zasáhla kavárnu ve vsi Hroza v Charkovské oblasti, kde se konal pohřeb ukrajinského vojáka. Zabila 59 lidí, skoro čtvrtinu obyvatel vesnice.
Ukrajinská tajná služba později informovala, že tip dali Rusům dva místní obyvatelé, Volodymyr a Dmytro Mamonovi. Bratři jsou bývalí policisté, kteří údajně za okupace Hrozy začali s Rusy spolupracovat. Když vesnici osvobodila ukrajinská armáda, uprchli s ruskými jednotkami přes hranici, ale se svými někdejšími sousedy zůstali v kontaktu. A ti jim nevědomky řekli o chystaném pohřbu.
Ukrajinská prokuratura bratry obžalovala z vlastizrady, ale je nepravděpodobné, že by někdy skončili v ukrajinském vězení.
Ti, kdo se dopustí závažných zločinů, jako je navádění ruských útoků, předávání vojenských informací nebo pořádání „referend“ s cílem legitimizovat okupační správu, jsou většinou souzeni v nepřítomnosti. Na lavici obžalovaných se objevují lidé s méně závažnými obviněními.
Podle Ženevských konvencí má ruská okupační správa umožnit lidem, aby mohli dál žít své životy. Tak jako to dělala Tetjana Potapenková, když ruské jednotky v květnu 2022 obsadily Lyman.
Případ ředitele školy
Na východě Ukrajiny se objevilo několik podobných případů. Jde třeba o ředitele školy uvězněného za to, že přijal ruské osnovy. Jeho advokát říká, že osnovy sice přijal, ruské výukové materiály ale nepoužíval.
Ukrajina má plán na ukončení války s Ruskem, oznámil Zelenskyj. Chce ho představit USA
Číst článek
V Charkovské oblasti hrozí vězení správci sportovního stadionu, který i v době okupace pokračoval v pořádání utkání. Podle advokátů zorganizoval dva přátelské zápasy mezi místními týmy.
OSN upozorňuje, že takové rozsudky porušují mezinárodní humanitární právo.
„Trestné činy se na okupovaném území dějí a je třeba pohnat k odpovědnosti lidi za újmu, kterou způsobili Ukrajině, ale setkáváme se i s tím, že zákon je uplatňován nespravedlivě,“ zdůrazňuje Danielle Bellová, šéfka mise OSN monitorující lidská práva na Ukrajině.
Mise uznává, že některé věci se zlepšují. Generální prokurátor nařídil svým podřízeným, aby se při vyšetřování případů kolaborace řídili mezinárodním humanitárním právem. Parlament v brzké době plánuje další změny zákona. Podle jedné z nich by někteří odsouzení dostávali pokuty a ne tresty odnětí svobody.
