Situace nahrává víc lidem než firmám, pracovníci budou agresivněji jednat o mzdách, tvrdí ekonomka
Mzdy sice stále rostou, ale vlivem zdražování si za ně koupíme méně. Pomalu to však přestává platit a konec dvouleté krize proměňuje bohatství českých domácností. Březnový průzkum PwC mezi generálními řediteli firem odhalil, že jako druhou největší hrozbu pro růst firem vidí letos mzdové náklady. „Situace nahrává zaměstnancům a firmy si to velmi dobře uvědomují,“ řekla v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Mzdy zaměstnanců by letos mohly růst slíbeným šestiprocentním tempem. Nynější struktura české ekonomiky je k tomu příznivá.
Krize končí. Porostou mzdy rychleji? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská
„Situace nahrává zaměstnancům a firmy si to velmi dobře uvědomují. Mnoho let už máme ,vysátý‘ trh práce. I když jsme tady měli příliv Ukrajinců, které jsme na trh zapojili, stále nám chybí zaměstnanci,“ vysvětluje ekonomka Horská.
Lidé si v době nejistoty podle ní báli říct o vyšší plat. To se mění. Vláda zároveň pracuje na větší flexibilitě trhu práce, která by ke změnám měla přispět.
„Lidé budou mít větší ochotu agresivněji vstupovat do mzdových vyjednávání a budou i připraveni změnit práci, pokud dostanou zajímavější nabídku,“ podotýká ekonomka.
Likvidace?
Ne ale všichni zaměstnavatelé vyšší mzdové náklady zvládnou. „Jsou tu firmy, které si to mohou dovolit, protože investovaly do automatizace, robotizace, mají konečnou finální produkci. Mohou si diktovat svou cenu, mají stabilní odběratele a umí se rychle měnit, pokud mají výpadek v dodávkách nebo v poptávce,“ konstatuje Horská.
Část firem se ale z krize nezvedla a další šoky a pomalý růst německé ekonomiky pro ně můžou být likvidační. „Pokud je ta firma na začátku výrobního řetězce, vyrábí polotovar s nízkou přidanou hodnotou a je i energeticky náročná – to je nepříznivá charakteristika,“ míní ekonomka.
Legální migrací proti stárnutí populace. Potřebujeme o milion přistěhovalců ročně víc, míní eurokomisařka
Číst článek
Na změnu budou také reagovat zahraniční investoři. „Do České republiky se původně investovalo, protože tady byl dostatek levných lidí a zdrojů. Tyto konkurenční výhody jsme ztratili. Je ale otázka, jestli chceme plakat, že už nejsme nejlevnější země s nejnižšími mzdami,“ ptá se Horská.
Česko by proto podle ní mělo zamířit k silnější transformaci. „Musíme najít novou konkurenční výhodu ve finální produkci, ve vyšší přidané hodnotě a umět pracovat i s tím, že je trh práce vysátý a není možnost najít levného zaměstnance,“ uzavírá ekonomka.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
