„Když si ukážeme počet automatů na obyvatele, tak Olomouc v minulých letech patřila ke špičce. Když jsem si to vizualizoval – protože to je taková typicky geografická věc – tak koncentrace hazardu se pojí hlavně s centrem,“ vysvětluje na příkladu města, v němž působí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s geografem Davidem Fiedorem o prostorovém rozložení a přesouvání hazardu v Česku

Fiedora jako geografa zajímá zejména to, jak se hazard projevuje prostorově.

„Okolí nás samotné ovlivňuje. A kolem herny jsou koncentrována další místa. Zpravidla v je blízkosti zastavárna nebo bankomat. A když někdo kolem heren prochází, tak mnohem pravděpodobněji někdy vejde dovnitř anebo bude mít zkušenost s hazardním hraním,“ popisuje a dodává:

„Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli tam byla první herna, nebo zastavárna. Ale vyskytují se zkrátka společně.“

Hazard je neodmyslitelně spojen s městským prostředím, vysvětluje geograf: „Ne každý hráč se chlubí tím, že hraje hazardní hry. Svým způsobem k tomu potřebuje anonymitu. A to právě poskytují velká města.“

Hrací automaty tak jsou rozloženy do větších měst, a to například do center a oblastí kolem hlavního nádraží. A pak do česko-německého a česko-rakouského pohraničí, tam se ale herny objevují mimo centra obcí a co nejvíc u hranic tak, aby to měli Rakušané a Němci co nejblíže.

„Obce v příhraničí mají z hazardu neskutečné finance. Například pro Chvalovice na Znojemsku, kde je velký komplex kasin, představoval hazard 60 procent všech daňových příjmů obce,“ říká Fiedor a zdůrazňuje:

„Ten komplex je umístěn mimo obec samotnou. To znamená, že místní se s hráči nepotkávají. A svým způsobem tak pro ně hazard přináší jednoznačná pozitiva.“

Záleží, jak moc se hraje

Fiedor samotný hazard nepovažuje nutně za sociálně patologický jev. „Alkohol taky sám o sobě není podle mě sociálně patologický jev. Rozhodující je jeho zvýšená konzumace. Pokud se to přehání, pak se tím může stát.“

„Často to proto vypadá, že hazard obhajuju,“ připouští geograf a upozorňuje, že hazardu se věnují také adiktologové.

„Myslím, že je potřeba jednoznačně odlišit míru participace na hrách, jak moc hrajeme. Pokud je to v malé míře, tak si myslím, že je to docela pozitivní věc, jako když chodíme do kina. Zaplatíme si šanci, že něco vyhrajeme, něco prohrajeme a budeme se bavit.“

V roce 2011 na špičce

Trajektorie hazardu v České republice se podle něj také zásadně liší od západní Evropy. „Hazardní hry v Československu byly před rokem 1989 striktně limitovány. V 90. letech pak Česká republika prošla skokovým rozvojem,“ přibližuje Fiedor.

„Rozvoj automatů nastal hlavně v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2004. V Praze se totiž začala stavět Sazka Arena, dnes O2 arena, a společnost Sazka se tím dost zadlužila. A jedním z řešení, s nimiž přišla, bylo to, že požádala ministerstvo financí, zda by mohla povolit jiný typ automatu. Ale legislativně se to neukotvilo. A najednou se tyto videoloterijní terminály začaly šířit a republiku v podstatě zahltily,“ popisuje geograf.

Kolem roku 2011 tak Česko patřilo k špičce zemí na světě v počtu automatů v absolutním čísle i v přepočtu na obyvatele.

„Až poté se to začalo regulovat. V roce 2012 získaly obce možnost tento typ automatů na svém území zakazovat. Po tom volaly. Ale ruku v ruce s touto legislativní změnou se také nastavilo, že finance, které dříve směřovaly na neurčité veřejně prospěšné účely, najednou směřovaly přímo do kasy jednotlivých obcích, které herny a kasina na svém území povolovaly,“ připomíná Fiedor a zdůrazňuje:

„Do roku 2012 obce nemohly, ale chtěly regulovat hazard. Od roku 2012 mohly, ale některé už nechtěly.“

Převzato z Radia Wave

Podle něj je hlavním důvodem, proč obce hazard regulují, snaha ochránit vlastní obyvatele. „Jak jsem říkal, žijeme v nějakém prostoru a ten na nás působí. Pokud bude prostor obce přeplněn hernami, tak místní začnou hrát a mnozí nezdravě. Napáchané škody jsou nevyčíslitelné.“

Jako geograf si Fiedor všímá i toho, že jakmile zpravidla velké město začne hazard regulovat, tak samotného jevu není méně.

„Dojde k přemístění. Ve velkém městě se sice hazard vysídlí, ale zamíří do okolních obcí. A ty jsou jednoduše rády, že najednou mají příjem, protože tohle jejich obecní rozpočty  pozvedne.“

To je případ Českých Budějovic, Jihlavy nebo Brna. „V Brně to dovedli do takové dokonalosti, že když ve městě zakázali kasino a hernu, tak se to přesunulo do zázemí města a herna nabídla, že hráčům zaplatí taxi do kasina,“ dodává geograf Fiedor.

Eva Svobodová, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít