Učte uprchlíky česky, vzkazuje sociolog vládě
V Česku dochází ke zhoršení hodnocení integrace Ukrajinců. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. „V případě, že se nebudeme důsledně věnovat výuce jazyka a neumožníme uprchlíkům začlenění do kvalifikovaných pracovních pozic, vznikne tu přetlak nabídek na práce s nízkou kvalifikací, který vytváří tlak na snižování mezd,“ podotýká sociolog Daniel Prokop.
Hodnocení integrace uprchlíků se liší napříč společenskými skupinami. Obecně platí, že lidé s vyšším vzděláním z bohatých regionů hodnotí integraci ukrajinských uprchlíků lépe než lidé z chudších regionů s nižším vzděláním.
„Vnímání integrace uprchlíků zkoumáme, protože souvisí s ochotou uprchlíky přijímat,“ popisuje sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research, jejíž data poukazují na mírný nárůst kritičnosti v některých oblastech začleňování.
Vývoj dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze
Kromě hodnocení uprchlíků klesá i počet dobrovolníků. Po vypuknutí války na Ukrajině se k dobrovolné pomoci na pražském hlavním nadraží hlásilo 990 dobrovolníků. Po měsící klesl jejich počet na 539, tedy skoro polovinu. "Největší vzestup občanské iniciativy byl hned na začátku války. Ten opadnul po dvou týdnech. Dobrovolníkům nyní nabízíme finanční kompenzaci 130-, Kč od pražského magistrátu. Ukazuje se, že finanční motivace fungue jen částečně. Lidé co nám pomáhají jsou srdcaři, dělají to, protože jim to dává smysl. Počet dobrovolníků zas stoupl s medializací ohledně situace romských uprchlíků na nádraží,” popisuje Jan Škop, jeden z koordinátorů iniciativy Hlavák.
Hlavní pokles v hodnocení nastal v oblasti integrování na trhu práce, 55 % respondentů – oproti 70 – hodnotí Ukrajince v Česku jako dobře začleněné. V oblasti (znalosti) jazyka nastal pokles z 52 % na 36 %.
Jazyk jako klíč k integraci
„Vláda i kraje by měly investovat do jazykové průpravy, musíme výrazně posílit orientaci na jazykové vzdělání. Je to podmínka integrace do škol, je to také podmínka integrace do těch kvalifikovaných prací, v tom jsme trochu zaspali,“ říká Prokop.
Míní, že výuka jazyka je také jedním z klíčových nástrojů, jak zamezit snižování mezd.
„V případě, že se nebudeme důsledně věnovat výuce jazyka a neumožníme uprchlíkům začlenění do kvalifikovaných pracovních pozic, vznikne tu přetlak nabídek na práce s nízkou kvalifikací, který vytváří tlak na snižování mezd,“ vysvětluje Prokop s tím, že právě toho se bojí příslušníci nižších tříd.
„To máme ve svých rukou, proto musíme zaručit, aby uprchlíci využili svých kvalifikací a rozprostřeli se napříč pracovním trhem a nevytvářeli tlak na nízkokvalifikované pozice.“
Podle Kristýny Titěrové z organizace META, která podporuje nově příchozí z Ukrajiny, je integrace oboustranným procesem a osvojení jazyka trvá déle, než si většina lidí uvědomuje.
„Na jazykové kurzy byl přetlak už před začátkem války. Učení druhého jazyka je na dlouho… Z naší zkušenosti začnou lidé jazyk ovládat až po třech měsících intenzivních každodenních kurzů do té míry, že se jsou schopni domluvit na poště,“ říká Titěrová. Popisuje, že motivace učit se nový jazyk je zcela odlišná u válečných uprchlíků.
„Uprchlíci často pociťují stesk po domově, stres a prázdnotu ohledně budoucnosti. Každý, kdo si tu situaci představí, tak si uvědomí, že ne každý má v tu chvíli kapacitu se učit novému jazyku.“
Výzvy: Bydlení a vzdělávání
Z výzkumu PAQ Research vychází i to, že většina Čechů přispěla finančně na Ukrajinu. Absolutně více korun přispívala střední třída, ale chudší lidé často dávali vyšší část svého příjmu. Solidarita lidí tak byla a je stále vysoká. Ochota k dlouhodobému přijetí uprchlíků ale závisí mimo jiné právě na kvalitě integrace.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Kromě výuky jazyka by se podle Prokopa měla česká vláda zaměřit na řešení podpory v bydlení. „Musíme zamezit tomu, aby uprchlíci skončili v ubytovnách nebo sebrali z trhu levné nájemné a obecní byty, to by poškodilo nižší pracovní třídu. To jsou rizika, se kterými se dá pracovat a vláda se na to musí připravit.“
Kvalita a místo bydlení je podle Prokopa důležité i pro oblast vzdělávání. Tam by měl stát zajistit, že ukrajinští žáci budou rozprostřeni do co největšího množství škol. „Jinak se může stát, že se ukrajinská diaspora bude koncentrovat do malého množství škol, což může vést k odchodu českých žáků. Tam by měl český stát zajistit co největšího rozložení nově příchozích žáků třeba na základě uděleného minimálního počtu přijetí ukrajinských dětí.“
Pomoc romským uprchlíkům
Podpora v oblasti bydlení by podle Prokopa měla být zajištěna všem a to včetně romských uprchlíků. „Podle lidí z terénu jde často o lidi z různých sociálních vrstev. Někteří přicházejí z měst, jiní z osad. Mluví různými jazyky a my je přitom házíme do jednoho pytle,“ popisuje Prokop.
„Když nic jiného, byla by škoda, aby náš nešťastný přístup k malé minoritě romských uprchlíků zhoršil postoje vůči přijímání uprchlíků obecně,“ míní Prokop s tím, že stát by měl těmto lidem i v době před posouzením a udělením dočasné ochrany poskytnout nouzové ubytování, jídlo a základní zdravotní péči.
