Stát odmítá říct, které weby a proč nechal vypnout. Vláda připraví zákon proti dezinfu, Bartoš o něm neví
Měsíc po zablokování proruských webů stále není známý jejich oficiální seznam ani konkrétní důvody jejich blokace. Z vládní koalice jdou protichůdná sdělení, zda kvůli podobným situacím změní legislativu. Zatímco ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že se na vzniku nového zákona vláda domluvila, ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) serveru iROZHLAS.cz odpověděl, že o jeho přípravě nic neví.
Koncem února zablokovalo sdružení CZ.NIC, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, osm webů publikujících dezinformace o válce na Ukrajině. O několik dní později se připojili i mobilní operátoři, kteří ve svých sítích začali blokovat přístup k šesti webům.
To vše proběhlo na základě výzvy vlády. Ta ale nejmenuje ani konkrétní weby, ani jak konkrétně vůči nim mají oslovené subjekty postupovat.
Prověřte si, které dezinformační weby nejsou na vašem připojení k internetu dostupné. Anonymně sebraná data nám zároveň pomohou objasnit, který poskytovatel připojení blokuje které weby.
„Vláda České republiky (…) vyzývá k přijetí potřebných kroků vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání obyvatelstva ČR, ve smyslu ospravedlnění a schvalování aktuální agrese vůči Ukrajině,“ stojí v dokumentu.
Seznam takzvaných dezinformačních webů následně operátorům zaslalo Vojenské zpravodajství, armádní tajná služba. Server iROZHLAS.cz proto oslovil ministerstvo obrany s dotazem, zda by mohlo seznam poskytnout, a to včetně zdůvodnění blokace.
Z Facebooku na neregulované platformy. Lidé sdílejí dezinformace o ruské invazi třeba na Telegramu
Číst článek
Resort dotaz přesměroval právě na Vojenské zpravodajství. Podle jeho tiskové mluvčí Alžběty Míchalové šlo o „ojedinělý počin, který aktuálně reagoval na vzniklou situaci“. Bližší vysvětlení, které weby měly být zablokované a proč, ale sdělit odmítla.
Sdílnější nebyli ani mobilní operátoři. „K blokaci jsme přistoupili na základě instrukcí bezpečnostních složek státu,“ napsala Zuzana Netolická ze společnosti T-Mobile s tím, že „seznam webů vytvořilo Národní centrum kybernetických operací“ (součást Vojenského zpravodajství – pozn. red.).
Obdobně odpověděli i zbylí dva mobilní operátoři, přičemž odkázali na vládní usnesení a nařízení rady Evropské unie.
Trestná činnost
Vládní prohlášení zmiňuje i výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip. Také on potvrdil, že se správce české domény radil se zpravodajci. „Blokace předmětných domén byla konzultována s Národním centrem kybernetických operací,“ odpověděl redakci.
Podle Filipa postupovalo sdružení CZ.NIC v souladu s článkem 17 svých pravidel, který vymezuje, za jakých okolností může sdružení doménu zrušit. „Prostřednictvím (dotčených stránek – pozn. red.) hrozilo, či již dokonce mohlo docházet k páchání trestné činnosti,“ vysvětlil Filip.
Sdružení došlo k závěru, že skrze blokované weby „byly šířeny v kybernetickém online prostoru údaje sloužící, ať již úmyslně, či neúmyslně, Ruské federaci k ovlivňování veřejného mínění, poskytování nepřesných, zavádějících, nepravdivých či lživých informací, relativizování viny útočníka či dopadů jeho kroků, přenášení viny na oběť agrese, dezinterpretování událostí“ a podobně.
Navíc na takové texty pak odkazovali diskutéři jinde na internetu a na sociálních sítích. Právě zveřejňování takových informací podle Filipa mohlo být trestné s dopadem na národní bezpečnost, včetně bezpečnosti počítačové. Konkrétní příklady ale šéf CZ.NIC neuvedl.
Jako zakázat noviny
Tajnosti, které blokaci webů provázejí, jsou podle právničky specializované na lidská práva Moniky Hanych problematické. Odkazuje přitom na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který se blokacemi webů v minulosti zabýval, často v souvislosti s ruským cenzorním úřadem Roskomnadzor.
Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly
Číst článek
„Blokace celé stránky je podle štrasburského soudu extrémním opatřením, které je srovnatelné například se zákazem vydávání novin nebo televizního vysílání,“ říká Hanych s tím, že vhodnější je případné stažení jednotlivých problematických článků na stránce.
Pokud už k blokaci dojde, musí to být na základě předem jasně daných a předvídatelných pravidel, konkrétně uvedených v zákoně.
Evropský soud také požaduje, aby byla blokace transparentní. „V případě pana Charitonova soud vyčetl Rusku, že sice zveřejňuje seznam zablokovaných stránek, nikoli ale důvody, které k tomu vedly,“ dodává právnička. Je podle ní problematické, že v Česku není veřejný dokonce ani oficiální seznam blokovaných webů.
„Chybí také informace, jak se účinně vůči blokaci bránit. Neexistuje ani dostatečné zdůvodnění, které by mohl nezávislý orgán přezkoumat,“ uzavírá.
Podle Ondřeje Filipa ale sdružení CZ.NIC není soudem ani správním orgánem, takže na něj požadavky štrasburského soudu nedopadají. K zablokování došlo „rozhodnutím jedné ze stran uzavřené smlouvy podle obchodních podmínek“, dodal Filip s tím, že majitelé zablokovaných webů se mohou právně bránit.
Závažné důvody
V případě, že stránka slouží k trestné činnosti, může ji policie s odkazem na trestní řád vyřadit z provozu. V minulosti se to stalo například v případě drogové kriminality. V případě krize na Ukrajině ale policie k žádné blokaci webu zatím nepřistoupila.
Podle Ondřeje Moravčíka z tiskového odboru Policejního prezidia jde totiž o „naprosto extrémní nástroj“, který se v trestním řízení používá jen po důkladném zvážení. Podle mluvčího k tomuto kroku může policie přistoupit v případě, že je veřejný zájem ohrožen natolik, aby to vyřazení celého webu obhájilo, což se zatím nestalo.
Policie už dostala desítky oznámení na příspěvky schvalující invazi na Ukrajinu, každý prověří zvlášť
Číst článek
Tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Ondřej Malý pak napsal, že jeho úřad „nemá informace o tom, že by některý z námi sledovaných případů – ať už ve fázi prověřování, či trestního stíhání – souvisel s některým ze zmiňovaných webů“. Státní zastupitelství by se věcí zabývalo ve chvíli, kdy by policie navrhla obvinění.
Policisté dění na internetu skutečně sledují. Doteď evidují asi 400 oznámení na konkrétní příspěvky v souvislosti s válkou na Ukrajině, přičemž všechny postupně prověřují. „Do současnosti jsme zahájili úkony trestního řízení ve 27 případech,“ upřesnil serveru iROZHLAS.cz Moravčík.
Dodal zároveň, že policisté zpozorovali na sociálních sítích už také efekt blokace dezinformačních webů a ruských státních médií. „Policie vnímá, že prohlášení veřejně známých osob, dlouhodobě glorifikujících a adorujících Ruskou federaci, mají jiný charakter a v reakci na blokaci několika webů mění svoji argumentaci tak, aby viditelně neporušovali platnou legislativu,“ dodal.
Nový zákon?
Podle tiskové mluvčí Vojenského zpravodajství Míchalové by nově mělo vzniknout „systémové řešení, které by do budoucna stanovilo jasné mechanismy jednání v případných obdobných situacích“ – tedy při blokacích webových stránek.
O sjednocení postupu státních orgánů ve vztahu k nenávistným projevům už dříve mluvil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Server iROZHLAS.cz proto oslovil jak Rakušana, tak i vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti).
S válkou přišlo blokování webů. Jak ho obcházejí v Rusku, Číně i Česku?
Číst článek
Ministr vnitra ani po týdnu urgencí neodpověděl. Podle vyjádření Ivana Bartoše z minulého čtvrtka se pak žádná nová právní úprava nechystá.
„V případě, že je porušen zákon, například je někomu vyhrožováno nebo dochází k nabádání k trestnému činu, může být věc předložena k soudu a ten může rozhodnout o předběžném opatření,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Bartoš. Piráti pak podle něj podporují řešení na úrovní celé Evropské unie.
Podle Bartošova stranického kolegy a europoslance Marcela Kolaji je zablokování webu až krajním řešením. „Musí existovat celá řada dílčích opatření, které společně vedou k úspěšné likvidaci hybridních hrozeb, jako je například podpora kritického myšlení, transparentní financování politických reklam nebo zákaz šmírovací reklamy,“ odpověděl europoslanec na dotaz serveru iROZHLAS.cz. S Bartošem souhlasí, že blokaci stránky by měl nařizovat soud.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale v rozhovoru pro portál Seznam Zprávy přípravu nového zákona potvrdil. „Pohlídáme, aby nedošlo k tomu, že budeme ničit svobodu slova. Každopádně musíme zabránit, aby cizí stát mohl šířit poplašené zprávy a dezinformovat naše obyvatelstvo,“ řekl Blažek a nastínil, že by rozhodující slovo měl Národní bezpečnostní úřad, podobně jako na Slovensku.
Znovu online
Podle Ondřeje Filipa, pod jehož vedením správce domény .cz na konci února zablokoval některé stránky, by další odpovědnost měl nést stát. „Určitě by ta aktivita měla jít příště od vlády. Vláda by měla mít v ruce nástroje, jak s dezinformacemi pracovat,“ řekl Radiožurnálu.
Jak doplnil, stát by se měl problematikou zabývat třeba už proto, že pravidla sdružení umožňují vyřadit web pouze na jeden měsíc. „Potom je potřeba blokaci znovu zvážit. Takže pokud se nic nestane, po jednom měsíci se mohou tyto weby opět uvolnit,“ vysvětlil.
