Kauza blokace dezinformačních webů v Česku po ruské invazi na Ukrajinu končí u soudu ve Štrasburku. Neziskové organizace argumentují, že stát si byl vědom, že nemá právo blokaci nařídit.
Podle Denníku N začíná Slovenská informačná služba využívat komerční spyware Pegasus. Redakce serveru iROZHLAS.cz zjišťovala, zda tímto nebo podobným nástrojem disponují i české bezpečnostní složky.
Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. „Otázka zní, zda to skutečně udělali,“ pochybuje Miloš Zeman v rozhovoru pro Radiožurnál.
Vojenští zpravodajci uvedli, že kybernetický aktér spojovaný s jednotkou 29155 má na svědomí škodlivé aktivity s cílem sabotáže, špionáže a poškození reputace, které sahají až do roku 2020.
Teroristický útok Hamásu na Izrael loni v říjnu podle ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského ukázal, že základní činnost zpravodajských služeb se ani pod vlivem technologií nezměnila.
Zpravodajské služby budou podléhat přísnějšímu dohledu. Kromě sněmovních komisí se o ně začne zajímat také speciální kontrolní orgán, který má mít za určitých okolností také přístup do živých kauz.
„Lišíme se tím, že máme přísnou bezpečnostní prověrku a splňujeme stejné standardy mlčenlivosti a utajenosti jako ředitelé českých zpravodajských služeb,“ uvádí Ivana Janů.
Pět Čechů dostalo letos od prezidenta povolení bojovat na Ukrajině se zbraní v ruce. Celkem Petr Pavel v roce 2024 posuzoval 19 žádostí. Důvodem pro zamítnutí může být třeba záznam v rejstříku trestů.
Podle tiskového mluvčího strany Simona Dytrycha šlo o omyl, kterého se dopustila zprostředkovatelská firma. Ta údajně neuhlídala možnost, že se stránka skryje za jinou doménu.
Bartovský by měl nahradit Jana Berouna, který zpravodajskou službu řídí od roku 2014. Šéfa Vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády.
Blokace údajných dezinformačních webů na začátku války na Ukrajině byla podle Městského soudu v Praze v rozporu s nařízením o síťové neutralitě. Ministři Síkela a Rakušan přitom ujišťovali o opaku.
Sami zpravodajci na začátku války na Ukrajině žádali – bez ohledu na zákon – o blokaci vytipovaných stránek, které označili za dezinformační. Že by šlo o stejný případ paniky, odmítají.
Pokud by to bylo nutné, mohou se vojáci v kyberprotostoru nejen bránit, ale i útočit. Zatím k tomu ale nedošlo a podle generála Václava Žida nyní v kybersvětě dochází k „okopávání kotníků“.
NATO chce chránit podmořské kabely na základě analýzy, kterou vypracovali čeští vojenští zpravodajci. Co za tím stálo, popsal pro iROZHLAS.cz zástupce ředitele tajné služby Václav Žid.
Serveru iROZHLAS.cz to řekl český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký, informaci potvrdilo také ministerstvo obrany, které ale odmítlo sdělit konkrétní jméno.
Loni v únoru poslalo Vojenském zpravodajství dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů.
Vojáci společně s veřejností ve středu oslavili 30. výročí vzniku české armády. Na náplavkách na obou březích Vltavy si lidé mohli prohlédnout techniku či navštívit stánek Vojenského zpravodajství.
Citlivá data o české armádě, stavu vzdušných sil nebo o leteckém provozu. Takové informace si údajně shromažďoval a kopíroval na různá úložiště důstojník letectva. Kriminalisté ho teď prošetřují.
Minulý týden se ministryně dozvěděla, že je prověřování u konce. Podle svých slov tak náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi opět přenechala pravomoce, které si v uplynulých měsících přisvojila.
„Když jsem nastoupila na ministerstvo obrany, tak jsem měla od zpravodajských služeb informaci, že je někde nějaký problém s korupčním jednáním. Týkalo se to vícero osob,“ popsala Černochová.
„Rusové jsou nepříjemně konfrontováni s realitou, že Česko je pevnou součástí západní koalice. Rusové na nás pořád nahlíželi jako na bývalý satelit,“ říká ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Na základě Nečasových výpovědí z dubna 2015 a září 2017 soud původně ženu opakovaně osvobodil. Nakonec ji justice potrestala nejpřísnějším možným podmíněným trestem a zákazem činnosti.
„V případě náhlé krizové situace dokážeme velmi rychle zabezpečit aktuální snímek,“ vysvětlila v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz Antonie Kalinová.
Za lživou výpověď ve prospěch manželky uložil soud expremiérovi Petru Nečasovi z ODS roční podmínku, má také zaplatit 100 tisíc korun. Verdikt není pravomocný.
Podle soudu nelze chápat dopis Národního centra kybernetických operací, na základě kterého byla blokace operátory a správcem domény provedena, jako příkaz k vypnutí webů.
Další postup ohledně jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí oznámí premiér Petr Fiala (ODS) až po pátečním zasedání vedení lidovců.