Není to průběžná kontrola, říká Žáček o dohledu nad zpravodajci. Nový orgán vznikl s 6letým zpožděním
Zpravodajské služby budou nově podléhat přísnějšímu dohledu. Kromě sněmovních komisí se o ně začne zajímat také speciální pětičlenný kontrolní orgán, který má mít za určitých okolností také přístup do tzv. živých kauz. V úterý má ve Sněmovně své první zasedání, i když o šest let později, než tomu mělo ze zákona být. „Bylo to velmi přísným nastavením podmínek výběru členů,“ říká pro Radiožurnál Pavel Žáček (ODS), předseda bezpečnostního výboru.
O co přesně se má nový kontrolní orgán zajímat a jaké má pravomoci vůči zpravodajským službám?
Je to orgán druhého stupně, který bude mít přístup do věcí, do kterých nevstupoval ani zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny. Jeho úkolem bude posílení veřejné kontroly formou pověření.
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb získal obsazení 6 let po svém ustanovení. „Přísné podmínky výběru členů nikdo moc nesplňoval,“ vysvětluje poslanec Žáček
Nemůže tedy konat svévolně ani vykonávat průběžnou kontrolu, kterou si stanoví, ale musí působit na základě pověření zvláštního kontrolního orgánu, tedy té zvláštní komise. Ty máme zřízeny v případě potřeby k jednotlivým zpravodajským službám.
Bude orgán vypracovávat nějaké roční hodnotící zprávy?
Bude vypracovávat zprávy v případě toho pověření, které dostane od zvláštní komise. Té bude muset složit účty a sdělit informace, které získal. I kvůli tomu, že bude vstupovat do živých spisů, což dodnes dle našeho právního řádu nebylo možné.
Za jaký podmínek může vstupovat do živých kauz?
Je to pověření v případě potřeby. Není to průběžná kontrola, není to tak, že by se mohl člen tohoto nezávislého orgánu rozhodnout, že dnes bude kontrolovat nějakou zpravodajskou službu, nebo že navštíví nějaké její pracoviště. Myslím si, že je nutné, aby to mělo nějaký řád.
Je to samozřejmě režim, který je v souladu i s vůlí ředitele zpravodajské služby, který za celou službu směrem dovnitř státu i vůči našim partnerům v zahraničí zodpovídá.
Podle zákona měla skupina začít fungovat v roce 2018. Co ten její vznik tak přibrzdilo?
Myslím si, že to bylo tím velmi přísným nastavením podmínek výběru členů, které v České republice nikdo moc nesplňoval. Když se to trochu rozvolnilo, tak naše vláda, v interakci s Poslaneckou sněmovnou i s opozicí, dospěla k obsazení, které bylo naplněno v červnu tohoto roku.
Poprvé zasedne orgán pro dohled nad tajnými službami. ‚Uvidíme i do živých kauz,‘ říká jeho šéfka
Číst článek
Jaké jsou aktuálně ta kritéria, která musí členové splnit?
Musí být bezúhonní, mít zejména prověrku na přísně tajné, tedy nejvyšší vnitrostátní stupeň udělovaný Národním bezpečnostním úřadem. Myslím si, že tam patří určité autority a osobnosti, které mají důvěru veřejnosti, která je důležitá, a bez níž by to celé nebylo možné realizovat.
Bezpečnostní výbor sněmovny jednotlivé členy komise pozval ještě jako kandidáty a mluvili jste s nimi. Jak je hodnotíte, jaký na vás udělali dojem? Ještě připomenu, že je mezi nimi třeba někdejší šéfka Úřadu pro ochranu osobních údajů a ústavní soudkyně Ivana Janů anebo Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
My jsme, přesto, že to není explicitně v zákoně, požádali jak Úřad vlády, tak samotné kandidáty o to, abychom je mohli takzvaně grilovat, jak se to čas od času před jmenováním do vysokých a důležitých funkcích dělá, a oni na to přistoupili.
Je to podstatné proto, abychom měli jistotu, že vláda vybrala ty správné kandidáty, a zároveň aby občané viděli, že se o kandidáty zajímáme a že o nich něco víme. A aby viděli, jak odpovídají a komunikují, a že to jsou osobnosti, které mohou naplnit účel, který byl dán zřízením tohoto zvláštního orgánu.
Rozhovor si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku.
