Stropnický chce do české armády nalít miliardy. Bojí se konfliktu v Evropě
Obranný rozpočet České republiky by se měl začít zvyšovat asi o desetinu procenta HDP. Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO chce zvýšit výdaje zhruba o čtyři miliardy každý rok. Odůvodnil to mimo jiné pokračujícím konfliktem na Ukrajině, který by mohl potenciálně ohrozit i bezpečnost v jiných částech Evropy.
„Je jak nezbytné, tak možné začít obranný rozpočet opět navyšovat. Naše vláda si tuto nutnost plně uvědomuje a bez přehnaného optimismu si troufnu tvrdit, že k obrácení dosavadního negativního trendu dojde již od rozpočtu pro rok 2015,“ uvedl Stropnický na dnešním Žofínském fóru.
Jeho plán ale závisí na tom, jak dopadne vyjednávání v koalici. ČSSD sice také nechce pokračovat ve škrtech armádního rozpočtu, s jeho navýšením už v příštím roce ale dosud příliš nepočítala.
„Pokud jde o navýšení, bylo by možné pouze v příštích letech za podmínky, že by se nám podařilo nastartovat vyšší hospodářský růst,“ řekl už dříve premiér Bohuslav Sobotka.
Navíc zvyšování výdajů na obranu nebude snadné ve vládě prosadit i proto, že podle státního tajemníka ministerstva obrany Daniela Koštovala budou chtít více peněz také další rezorty.
„Na vládní úrovni probíhá debata o dluhové pojistce, kterou ministr financí před pár dny představil. Musíme si uvědomit, že pokud to bude schváleno, tak v roce 2016 už dluh nebude moct být 100, ale 60 miliard. Někde v rozpočtu se proto bude muset najít 40 miliard. To bude ohromný tlak na rozpočty všech ministerstev.“
Obavy z vojenského konfliktu
Podle ministra obrany je ovšem včasné navýšení obranného rozpočtu nutností, rozsáhlý vojenský konflikt je podle něj pro Evropu reálnou hrozbou:
„Výrazně se zkrátila varovací doba, kterou máme pro přípravu na takový konflikt, a to na pouhých několik týdnů až měsíců. Vnější vojenské ohrožení členských zemí NATO již nemůžeme pokládat za vyloučené, ale musíme se na něj kolektivně připravovat jako na reálnou možnost.“
Stejné obavy sdílí i náčelník Generálního štábu české armády Petr Pavel. Evropské státy podle něj podcenily mocenské ambice Ruska, když Moskvu braly za partnera:
„Putin opakovaně říkal, že rozpad Varšavské smlouvy a Sovětského svazu byl největším ponížením ruského národa a že udělá vše proto, aby mu tu hrdost a velikost zase vrátil. Nedělá nic jiného. My jsme tomu jen nevěnovali příliš velkou pozornost.“
Alianční závazek
Nízký rozpočet na vlastní obranu členských zemí NATO, včetně České republiky, opakovaně kritizoval Washington. Krizi na Ukrajině americký ministr zahraničí John Kerry označil za budíček pro celé transatlantické společenství.
Letos dá Česko na obranu jen 1,08 procenta HDP, což zdaleka nedosahuje aliančního závazku minimálně dvou procent, který Česká republika plnila do roku 2005. Na druhou stranu je to jen lehce podprůměrný obranný rozpočet evropské osmadvacítky. Přesněji 19. místo.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého je ale v tomto měřítku nutné porovnávat jednotlivé státy z hlediska výkonnosti ekonomik. „Česká republika z toho pohledu nepatří mezi nejhorší,“ říká.
Obratem reaguje na slova ministra financí Andreje Babiše, který tvrdí, že o navyšování rozpočtu má smysl se bavit teprve tehdy, kdy armáda prokáže efektivní využívání těchto prostředků. Podle Šedivého je to obecně používaný argument, který nevidí rozdíl mezi ministerstvem obrany jako resortem a armádou jako takovou:
Hostem publicistického pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý
„Armáda nemá některé projekty, které už dávno měly být. Něco jiného je neustále se vymlouvat na to, že armáda neumí hospodařit, druhá věc je realita, která se při těch škrtech už dnes odráží na schopnostech armády.“
Záměr opět navýšit obranný rozpočet proto Šedivý chápe:
„Myslím, že k těm dvěma procentům bychom se mohli blížit. Samozřejmě že to není možné udělat z roku na rok, ale v desetiletém horizontu, možná ještě o trochu déle, bychom se mohli dostat na úroveň, která bude opravdu požadovaná a zajistí, že armáda bude plnit jak úkoly v zahraničí, tak podporovat naše občany například v případě přírodních katastrof.“
