O kontrolu nad iráckými rafineriemi usilují islamisté, Kurdové i vláda
Při bojích v Iráku jde nejen o ideologii či národnostní hledisko, ale i o kontrolu nad ropou a jejím zpracováním. Islamisté se v současnosti snaží dobýt největší iráckou ropnou rafinerii v Bajždí asi 200 kilometrů severně od Bagdádu. Řada dalších je však také na jihu pod dohledem irácké vlády a v „ropném městě“ Kirkúku na severu země zase vládnou Kurdové.
Boj o ropu už se začíná negativně projevovat v běžném životě – na některých místech je nedostatek pohonných hmot a hrozí i výpadky elektřiny.
Těžba a vývoz ropy, na kterých je ekonomika Iráku závislá, jsou však zatím možná překvapivě postiženy jen minimálně.
Irák má totiž zhruba dvě třetiny svých ropných polí na jihu země, tedy v oblastech převážně šíitských, které pevně kontroluje irácká vláda. Z jihu také vyplouvají tankery, které ropu odvážejí.
Zbylá třetina ropných polí je sice na severu, tam se však těžba už před časem zastavila. Ropa odtamtud putovala ropovodem do Turecka, ovšem přes území, která už několik měsíců kontrolují islamisté, a ropovod byl terčem jejich sabotáží, takže ji nebylo možné touto cestou vyvážet.
Irák chce od Česka koupit bojové vrtulníky, jednání komplikuje krize v zemi
Číst článek
V posledních dnech se velké části severních ropných polí zmocnili Kurdové. Těm se podařilo obsadit ropné město Kirkúk, a to dřív, než to stihli ozbrojenci z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě.
„Demoralizované jednotky irácké armády se nebyly schopné bránit, a proto uprchly. Aby se islamističtí ozbrojenci opuštěných armádních pozic nezmocnili a neohrožovali tak Kirkúk, dostali jsme z kurdistánského vedení rozkaz, aby tato vojenská stanoviště obsadily naše kurdské brigády pašmerga,“ uvedl jeden z velitelů kurdských ozbrojených jednotek.
Ropa – cesta k posílení nezávislosti
I když navenek Kurdové prezentují obsazení Kirkúku tak, že brání město a suplují tak úlohu irácké armády, je jen málo pravděpodobné, že se ho budou chtít v budoucnu vzdát a vrátit ho pod kontrolu bagdádské vlády.
Kurdové mohou být těmi, kdo ze současné situace vytěží nejvíc. Už teď se jim podařilo rozšířit Kurdistán, tedy autonomní území přiznané i bagdádskou vládou, i o místa, která si dřív neúspěšně nárokovali.
USA zatím nereagovaly na oficiální iráckou žádost o leteckou podporu
Číst článek
Mezi tyto oblasti patří i město Kirkúk, které Kudové prezentují jako historicky hlavní město Kurdistánu.
Kromě toho se Kurdové snaží využít současnou situaci i k posílení ekonomické nezávislosti. Budují vlastní ropovod, který se vyhýbá oblastem pod islamistickou vládou, a začínají exportovat vlastní ropu nezávisle na bagdádském vedení.
Ekonomická nezávislost by mohla být základem pro vytvoření budoucího kurdského státu.
