O náletech ukrajinských dronů informovali už v noci gubernátoři několika ruských regionů, například představitelé Smolenské, Tverské a Nižegorodské oblasti.
Rjazaňská rafinérie se stala terčem útoků už v minulosti, naposledy před několika dny, kdy o nich informovala některá ruská média a také ukrajinská armáda.
Soud uložil společnosti, aby do jednoho měsíce uzavřela přístup k informacím o petrochemickém podniku, a to vymazáním či zaretušováním grafického zobrazení částí podniku.
Většinu vzdušných cílů podle gubernátora zneškodnila protivzdušná obrana, nicméně v novošachtinské rafinérii vznikl požár. „Hasiči dále bojují s ohněm,“ uvedl.
Ropa přestala do Česka z východu proudit ve středu ráno. Vláda kvůli tomu preventivně rozhodla o půjčce Orlen Unipetrol 330 000 tun ropy z nouzových zásob.
Český ropovod Družba a rafinerie to uvedly v reakci na výpadek tranzitu ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny, který stále nebyl obnoven.
Na petrohradské surovinové burze se ceny benzinu Premium 95 v pátek vyšplhaly k 73 605 rublů (asi 19 420 Kč) za tunu. Od začátku léta stouply o 44 procent.
Státní provozovatel ropovodů Mero chtěl koupit podíl Shellu Deutschland v rafinerii MiRo a také v transalpinském ropovodu TAL. Shell ale po víc než tři čtvrtě roce pokročilá jednání ukončil.
Drony v noci na pátek zasáhly rafinerii v Kalužské oblasti na jihozápad od Moskvy, informuje telegramový kanál Baza. Ukrajina se k útoku na rafinerii nevyjádřila, poznamenala agentura Reuters.
Na záběrech na sociálních sítích jsou vidět mohutné plameny, které zachvátily zařízení na zpracování ropy v Samarské oblasti. Při požáru nebyl nikdo zraněn, uvedl Azarov na sociální síti Telegram.
Rusko, které patří mezi největší producenty ropy na světě a už déle než dva roky vede agresivní válku proti sousední Ukrajině, již dříve zavedlo podobný zákaz od září do listopadu loňského roku.
Ve hře je opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl pro Česko uzavřít kontrakty na zkapalněný zemní plyn. Českému rozhlasu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
„Nic si nenamlouvejme, energetická krize zdaleka není vyřešena. Mohou přijít nové otřesy a my na to chceme být co nejlépe připraveni,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
„My jsme tu na začátku a na konci cyklu – trpíme dopady těžby a zároveň dopady změny klimatu, kterou fosilní paliva způsobují,“ popisuje místní obyvatelka a aktivistka.
Z ruské války na Ukrajině a snahy Evropy odstřihnout se od energetické závislosti na Moskvě profituje petrochemický průmysl na jihu USA. Tamní pobřeží Mexického zálivu se ale mění v zamořenou oblast.
Minulý měsíc Orlen oznámil, že ukončil svou poslední smlouvu s ruskou společností Tatněfť s tím, že to nemohl udělat dříve, aniž by riskoval ruskou žalobu za porušení podmínek smlouvy.
Útok bezpilotního letounu způsobil požár v ropné rafinerii v obci Ilskij také o den dříve, tehdy tam podle ruské agentury vzplála nádrž s ropnými produkty.
Zisk společnosti je pětinásobně vyšší než minulý rok, téměř 18 miliard korun. Stouply také tržby, meziročně o více než 36 procent. Podle firmy to jsou hlavně investice z minulých let.
Ropovod Družba začíná v Rusku a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
Rafinérii po zásahu zachvátily plameny, hasiči s nimi ale nemohou bojovat kvůli pokračující dělostřelecké palbě, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Ropa z Ruska přestala ropovodem proudit v pátek 5. listopadu a v sobotu ráno začalo vytlačování více než 4000 metrů krychlových ropy do centrálního tankoviště.
Příčina neštěstí není jasná, podle agentury AP v rafinerii hořelo už před dvěma týdny. Provoz je podle médií největší svého druhu na východním pobřeží USA.
Podle předsedy Státní správy hmotných rezerv jsou v tuto chvíli dvě řešení. Buď se rafinerie odstaví, nebo dojde k zapůjčení státních zásob, záleží na vládě. České zásoby jsou podle něj dostatečné.
