Zoo v Praze otevírá Velemlokárium, inspirovat se nechala slavnou Čapkovou knihou
Pražská zoologická zahrada otevírá nový pavilon věnovaný velemlokům čínským. Hlavní atrakcí Velemlokária je metr a půl dlouhý samec Karlo, zapůjčený ze zahrady v německém Karlsruhe.
Pro v pořadí už třináctý pavilon byla podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka inspirací i kniha Karla Čapka Válka s mloky.
„Karel Čapek velemloky viděl podle všeho v pražské Grébovce ve třicátých letech, kdy tam byli nějakou dobu drženi, a nechal se jimi inspirovat k napsání světově známého románu. Čili náš pavilon je také takovou poctou Karlu Čapkovi,“ řekl ředitel.
Nová expozice na Čapkův román i odkazuje. Její návštěvníci si mohou Válku s mloky poslechnout ve speciálním poslechovém koutku. Můžou si také prohlédnout jednotlivé obálky knihy, která vyšla v mnoha jazycích.
Jak už tento týden uvedla mluvčí zoo Jana Ptačinská, Velemlokárium je unikátní projekt, který pražské zařízení řadí mezi světové zoologické zahrady.
„Jde o velmi choulostivé tvory, jejichž chov je velmi náročný. Přizpůsobit podmínky pro to, aby se jim dařilo, je samozřejmě veliký oříšek,“ zdůraznila mluvčí.
Velemlok čínský dorůstá délky kolem 1 až 1,2 metru, největší pražský exponát ovšem měří 1,8 metru. Velemloci pocházejí z čínských hor, kde se ale vyskytují velmi vzácně. Jejich prostředí je typické tím, že tam musí proudit čistá voda. V pražském Velemlokáriu má každý jedinec svoji svébytnou tůni.
„Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost vidět velemloky jak zespodu, tak shora i ze strany, protože tůně jsou umístěny v různých výškách a návštěvníci mohou jednotlivé velemloky pozorovat z různých úhlů,“ přibližuje mluvčí zoo.
Velemloci jsou aktivní zejména ve tmě, a proto pavilon podle mluvčí Ptačinské simuluje i různé denní režimy. „Když návštěvníci přijdou v určitých hodinách, zažijí denní režim velemloka. Ovšem přijdou-li v jiných hodinách, zažijí noc, kdy je velemlok aktivnější,“ uzavírá mluvčí.
