Cvičný blackout upozornil na řadu nedostatků, Praha zvažuje záložní elektrárnu
Pražští radní vyhodnotili únorový cvičný blackout, tedy kompletní výpadek elektrického proudu. Podle nich ukázal řadu nedostatků. Radní proto navrhli 32 konkrétních doporučení, jak by se měl současný stav zlepšit. Zabývat se jimi bude v nejbližší době rada hlavního města.
Do cvičné akce, kterou město plánovala víc než čtyři měsíce, se koncem února zapojily všechny složky Integrovaného záchranného systému. Praha za cvičný blackout zaplatila něco málo přes 200 tisíc korun.
Cílem celé akce bylo zmapovat nedostatky v zajištění bezpečnosti v krizových situacích. Pražský primátor Tomáš Hudeček z TOP 09 upozornil na nedostatečné rezervy elektrické energie zvlášť v případě nemocnic.
„Náhradní zdroje elektřiny ve spoustě páteřních institucí, jako jsou například nemocnice, nejsou dostatečně dlouhé. Jedním z návrhů na jednání Bezpečnostní rady státu, která bude zasedat v červnu, je stanovit závazné normy, aby vybrané objekty měly schopnost vydržet bez elektrické energie 72 hodin,“ uvedl Hudeček.
Jak se chce Praha chránit pro případ blackoutu, zjišťovala reportérka Veronika Štefanová
Pokud by proud v hlavním městě kompletně vypadl, nefungovaly by úpravny vod Káraný a Želivka. Obyvatelé by se tak ocitli úplně bez vody.
„Zadáme tedy zpracování studie zásobování Prahy pitnou vodou ze všech možných zdrojů, včetně potravinových řetězců a včetně výdeje a ochrany kvality pitnosti, která by takto měla být distribuována,“ doplnil primátor.
Praha v tuto chvíli nemá žádný náhradní zdroj elektrické energie, který by pokryl i minimální spotřebu, říká ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení Josef Juránek.
„A nemá ani těch 300 megawatt, které jsme hodnotili v rámci cvičení, nezbytně nutných pro základní chod. Proto závěry cvičení ukazují na potřebu vzniku a vytváření ostrovních provozů, minimálně tří, na území Prahy,“ upřesnil.
Záložní elektrárna by mohla zásobovat třetinu města
Kvůli hrozbě blackoutu zvažuje magistrát stavbu záložní elektrárny. V případě nutnosti by zásobovala elektřinou třetinu hlavního města. O záložní elektrárně bude město podle primátora jednat se státem.
„Rozpočet takovéto elektrárny je rozhodně v řádu stovek milionů korun nebo miliardy, takže to není levná záležitost. V minulosti tu takové pokusy byly, plánovaly se tři paroplynové elektrárny. Ten koncept je nutno nějakým způsobem přehodnotit,“ podotkl Hudeček.
Celkem 32 návrhů ke zlepšení bezpečnosti obyvatel Prahy v krizových situacích předloží rada jednotlivým zástupcům magistrátu, složkám Integrovaného záchranného systému a Bezpečnostní radě státu.
