Tisíce lidí míří do Milína na Příbramsku. Připomenou si poslední válečnou bitvu v Česku
Do Milína na Příbramsku míří tisíce lidí, aby se podívali na ukázku z největší bitvy, která se na území naší republiky odehrála až po skončení 2. světové války. 11. a 12. května 1945 se část nacistické armády rozhodla přejít přes strakonickou silnici, aby se vyhnula zajetí sovětskou armádou. Chtěli se za každou cenu probít k Američanům.
„Spojenecké reprezentované tehdy plukovníkem Abramsem uzavřelo dohodu o převzetí do zajetí uskupení asi 20 000 příslušníků SS a wehrmachtu. Odmítalo se vzdát sovětům a rozhodlo se za každou cenu prorazit demarkační čáru,“ vzpomíná na pravděpodobně poslední rozsáhlejší akci 2. světové války vzpomíná Josef Velfl.
Na připomínku poslední bitvy druhé světové války na českém území pozval reportér Petr Kološ
Připomínku této akce uvidí návštěvníci, kteří dnes do Milína přijedou. Zrekonstruované budou i březnické události, tam prchající německá armáda narazila na zátarasy a partyzány.
„Vnikli do nejbližších domů, vyvlekli odtud 13 civilistů včetně ženy v osmém měsíci těhotenství,“ popisuje Velfl.
Dřevostavba, ze které budou komparzisté na Slivici vyvlečeni, navíc podle scénáře lehne popelem. To poroto, aby se mohli předvést hasiči a jejich nová stříkačka CAS 30 na podvozku Tatra. Chybět nebude ani tank T-34.
„Letos je změna v tom, že tank bude vyjíždět z lesa, přes silnici R4 po polní cestě a bude ostřelovat německé pozice,“ říká majitel stroje Jiří Míka.
Akce u památníku Slivice na Příbramsku je dvoudenní. Začala v pátek večer rockovým koncertem. V sobotu v poledne je naplánovaný pietní akt a po něm začne připomínka poslední bitvy 2. světové války. Vstup je volný.
A připomíná, že od prvního ledna začala platit nová a přísnější pravidla pro pohyb a garážování bojové techniky, a tak budou podobné akce nejspíš stále vzácnější. Stejně jako loni ani letos už tedy komparzisté nebudou moci používat ruční zbraně.
Starosta Milína Pavel Nekl, zvolený jako nezávislý je i tak přesvědčený, že akce opět přiláká mnoho návštěvníků. Za sebe je rád, že v 90. letech slivický památník nešel k zemi.
Zvětšit mapu
