Začíná Pesach, jeden z nejdůležitějších židovských svátků
Židé dnes začínají slavit svátek Pesach. Potrvá týden a začíná dnešní sederovou večeří. Pesachem si židé připomínají své vyvedení Mojžíšem z egyptského otroctví. Symbolem je nekvašený chléb. Veškeré kvasnice musí před Pesachem z domu pryč.
S Pesachem je to možná trochu podobné jako u nás s Velikonocemi. Judaismus si uzpůsobil některé starší pohanské vzniky. Dva symboly Pesachu – nekvašený chléb a obětování jehněte a kůzlete – je možné vidět ve starších zvycích.
Na Blízkém Východě byli vždy pastevci a zemědělci. Pastevci na jaře obětovali prvorozené kůzle nebo jehně, aby si získali přízeň pro budoucí období.
Zemědělci, kteří pěstovali obilí, kvásek předávali ze staršího chleba do nového těsta a tím ho přiživovali ho při životě.
O svátku Pesach a jeho rituálech informoval zahraniční zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Na jaře už často v sýpkách nebylo obilí, nebylo z čeho péct, a tak se kontinuita přerušila. Nový chléb z nového obilí byl ještě bez kvásku, který se pracně sháněl. Rituály tak mají s jarem hodně společného
Pesach jsou vyloženě rodinné svátky, sederová večeře se koná přísně v rodinném kruhu. Podle židovského učení během ní lidé až do rána nesmí být venku.
Večeře připomíná, že židé přežili poslední egyptskou ránu. Během ní měli od Hospodina nakázáno, že musejí až do rána zůstat doma, mezitím byli vyvražděni všichni egyptští prvorozenci.
K rituálům patří také úklid. To proto, aby v domově nezůstal žádný zbytek kvásku ani drobky od chleba. Někteří ortodoxní židé zbytky kvásku dokonce pálí.
„Tohle je symbolické pálení kvásku. Kvas představuje všechny hříchy židů a my se modlíme k Hospodinovi, aby všechny naše hříchy zašly ohněm a abychom svátek Pesach začali úplně očištění. Nechť máme šťastný a košer Pesach,“ říká u hořícího kontejneru ortodoxní žid v Jeruzalémě.
Zvyk obětování kůzlete či jehněte už však téměř vymizel.
