V úctyhodném katalogu jedné z klíčových severských značek - labelu Rune Grammofon - patřila alba dvojice Alog vždycky k tomu nejpoutavějšímu. Polovina tohoto dua, experimentátor a neposedný lovec zvuků Espen Sommer Eide, navíc realizuje své sound-artové choutky skrze sólový projekt Phonophani.

11:00 20. srpna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pod jeho hlavičkou už vydal tři poměrně odlišná alba: hypnotický, orchestrálně pojatý eponymní debut (1998), fragmentární a velmi abstraktní Genetic Engineering (2002) a naposledy drsnější a přece organickou nahrávku Oak Or Rock (2004). V aktuálním opusu Kreken se jeden z nejvynalézavějších severských elektroniků inspirativně zatoulal do hájemství norského folklóru.

Eide nikdy nebyl jenom pokušitelem technologií: jeho svébytný zvuk poznamenal i fakt, že se dlouhodobě věnuje jak rozkladu tradičních nástrojů a vokálů na prvočinitele, tak i stavbě vlastních instrumentů (s velkým podílem dřevin). Dvanáct nových skladeb nezapře svůj akustický základ, ale je radost pozorovat, jak Eide z nasbíraného materiálů hněte kubistické tvary.

Na nezvykle melodickém albu panují až pastorální nálady: Eideho zvukový mysticismus jako by čerpal rovným dílem z abstraktního světa matematiky i přírodní spirituality, atmosféra je tu utkána z horka i mrazu. Stylově mají jeho elektroakustická dobrodružství (podnikaná s několika hostujícími muzikanty) blízko k jakémusi rozmlženému jazzu či ambietnímu nokturnu, jindy i díky střídmému zapojení vokálů zase k esoterickému folku.

Křehké hry detailů a působivých textur možná ještě nikdy nebyly v Eideho podání tak plnokrevné. Budoucnost norského dřeva je evidentně v dobrých rukou.

Aleš Stuchlý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít