‚Ukvapené a neprofesionální gesto.‘ Odborníci reagují na výběrové řízení na ředitele Národní galerie
Poslední den ve funkci vyhlásil bývalý ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Stalo se tak čtyři a půl měsíce poté, co v polovině dubna kvůli pochybnostem ohledně hospodaření instituce odvolal tehdejšího šéfa Jiřího Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.
Na Soukupovo místo vypsal výběrové řízení Antonín Staněk začátkem července, na Fajtovo pár hodin před koncem svého působení v čele resortu, který teď až do jmenování nového ministra vede ekonomický náměstek René Schreier.
Ukvapené a neprofesionální gesto. Odborníci reagují na výběrové řízení na ředitele Národní galerie
„Přijde mi to divné. Ministr Staněk výběrové řízení vypsal dva a půl měsíce poté, co na svou funkci rezignoval, navíc samotné podmínky výběrového řízení jsou z mého pohledu nestandardní. Myslím, že nový ministr by ho měl zrušit a vypsat znovu,“ komentuje situaci historik umění a redaktor časopisu Art+Antique Jan Skřivánek.
Nový ředitel do konce února
Výběrové řízení je vyhlášené jako otevřené, dvoukolové. Nový ředitel by měl být jmenován do konce února. Ministerstvo požaduje, aby šlo o člověka minimálně s magisterským vzděláním, nespecifikuje ovšem oblast vzdělání. Předpokládá znalosti v oblasti muzeí a galerií a minimálně tři roky praxe v řídící funkci, ideálně se zkušeností s řízením velké kulturní instituce, nikoli přímo galerie nebo muzea. Ministerstvo ale nesdělilo složení výběrové komise, ani to, jak bude nastavený její jednací řád a nakolik bude její rozhodnutí respektovat.
„Celá odborná scéna mířila k tomu, že výběrové řízení by měl vypsat až další ministr.“
Karina Kottová (ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého)
„Pro jakékoli výběrové řízení je z hlediska jeho legitimity zcela klíčové, aby kandidáti věděli, kdo je vybírající a jestli komisi lze důvěřovat,“ dodává Jan Skřivánek, podle kterého zadání také překvapivě specifikuje šestileté funkční období budoucího ředitele.
Že je výběrové řízení vypsáno unáhleně, navíc v ne příliš ideálním čase letních prázdnin, si myslí i ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová. „Celá odborná scéna mířila k tomu, že výběrové řízení by měl vypsat až další ministr. Navíc zaznívaly hlasy, ke kterým jsem se přidala, že ještě před tím by mělo dojít k určitým změnám a restrukturalizaci. Společně s Vítem Havránkem a dalšími vydáme text memoranda, které jsme dříve sepsali, ale dosud nebylo zcela jasné, komu ho adresovat,“ říká kurátorka a teoretička současného umění.
„Pro jakékoli výběrové řízení je z hlediska jeho legitimity zcela klíčové, aby kandidáti věděli, kdo je vybírající a jestli komisi lze důvěřovat.“
Jan Skřivánek (historik umění a redaktor časopisu Art+Antique)
Memorandum podepsaly například profesorky dějin umění Milena Bartlová a Marie Klimešová, děkan Fakulty výtvarných umění VUT v Brně Filip Cenek, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd Tomáš Winter a několik dalších výrazných osobností odborné umělecké scény.
Memorandum navrhuje využít stávající situaci k otevření diskuse o struktuře a směřování Národní galerie do 21. století. Požaduje svolání odborného grémia, které připraví návrh na zřízení správní rady, která bude spolu s ministerstvem jmenovat a odvolávat ředitele.
Ohrožení budoucnosti muzea
Dále požaduje vypracování návrhu reorganizace - decentralizace jednotlivých sbírek Národní galerie a navrhuje, aby transparentnost výběrového řízení zabezpečila odborná komise, jejíž rozhodnutí a doporučení bude ministr kultury považovat za závazné. Signatáři memoranda považují vyhlášení výběrového řízení „za ukvapené a neprofesionální gesto odcházejícího ministra, jež přímo ohrožuje budoucnost největšího českého muzea.“
Karina Kottová i Jan Skřivánek se navíc shodují, že postup ministerstva může komplikovat situaci potenciálním uchazečům, kteří se do takto vypsaného řízení nebudou chtít přihlásit.
Také historik umění a předseda Uměleckohistorické společnosti Radim Vondráček označuje výběrového řízení za hektické rozhodnutí bývalého ministra. „Dojednával postupy, které už nerealizoval. Sliboval, že se sejde poradní sbor, grémium, které projedná zadání výběrového řízení, podmínky, postup a bude diskutovat i sestavení výběrové komise. A k tomu ale, pokud vím, nedošlo,“ říká Radim Vondráček a dodává, že stále platí stanovisko Uměleckohistorické společnosti z konce května.
Podle stanoviska je kvalitní zadání výběrového řízení možné realizovat pouze, pokud bude dokončena nestranná veřejnosprávní kontrola hospodaření galerie. Pokud ministerstvo formuluje základní parametry postavení a rozvoje Národní galerie a pokud bude konkurzní komise složená z uznávaných odborníků.
