Udělení Nobelovy ceny za literaturu za letošní rok vyvolalo kritiku, mimo jiné od přeživších masakru ve Srebrenici, kde bosenskosrbské jednotky v roce 1995 povraždily 8000 muslimských chlapců a mužů. Přeživší událostí ve Srebrenici, které mezinárodní justice označila za akt genocidy, vyzvali minulý týden Švédskou akademii, aby Nobelovu cenu Handkemu odebrala.

Handke byl odpůrcem leteckých útoků NATO na Srbsko během kosovské války na konci 90. let a v roce 2006 řečnil na pohřbu srbského vůdce Slobodana Miloševiče, jehož byl velkým podporovatelem. Sympatie vyjádřil i válečným zločincům Ratku Mladičovi a Radovanu Karadžičovi.

Odsouzení masakru

Šéf Švédské akademie Mats Malm v článku, který ve čtvrtek otiskl švédský deník Dagens Nyheter, připustil, že Handke v minulosti pronesl „provokativní, nevhodné a nejasné politické výroky“, nikdy ale podle něj neopěvoval krveprolévání a srebrenický masakr otevřeně odsoudil.

„Švédská akademie neshledala na jeho tvorbě nic, co by představovalo útok na občanskou společnost či na respektování rovnosti všech lidí,“ dodal.

Akademie přitom citovala článek publikovaný v roce 2006 v německém listu Süddeutsche Zeitung, ve kterém Handke uvedl, že srebrenický masakr byl nejhorším zločinem proti lidskosti v Evropě od druhé světové války.

Švédská akademie byla nucena odložit udělení Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 kvůli sexuálnímu skandálu, v němž byl manžel jedné z dřívějších členek této instituce odsouzen za znásilnění.

Albánský premiér Edi Rama akademii obvinil, že vyznamenáním Handkeho „snižuje hodnotu ocenění a noří se do dalšího skandálu, který poškodí její pověst na desítky let“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít